Asi se shodneme, že už nežijeme v kmenové společnosti, jenže lidem už dneska nestačí ikony na textilu a sami se stávají symbolem. A to může být matoucí. Tetovačky, kérky, tetůčka.
Kmeny. Koprodukční dokumentární cyklus mapující současné městské subkultury přiblíží 16 z 26 témat popsaných v úspěšné knize Kmeny z roku 2011. Cílem cyklu není podat komplexní zprávu o subkulturách, ale ukázat, jak jednotlivá mikrospolečenství v Čechách fungují, jak se projevují, jak vypadají a v čem tkví jejich těžiště. Dokumentární cyklus vzniká v koprodukci České televize, partnery projektu jsou městské projekty BU2R a Jägermeister, další díl ve středu dvaadvacátého dubna. Co my s tím? V neděli před každým dílem si projedeme tu kterou subkulturu, podle toho, co poslouchá, co smaží a co naopak vůbec, vážně i nevážně, klipově. Díl osmý?
Jdete po ulici a tu tribal, tam biomechanika, onde abstraktní mazanice. Zatímco Neotokio z roku 2054 je futuristickou vizí budoucnosti, městské kmeny jsou současné. Tak si v tom udělejme pořádek.
Tattoo
Co si budeme povídat, tetovačky jsou jasný. Vzdyť jsou taky starší jak Ježíš, tak co novýho se chcete dozvědět jako. Na internetech sleduju, že už i šestnáctiletý holky šikovný si našetří na strojek a jedou jak divý. Taky jste si na školách v přírodě dělali rukávy z tetůček, co dávali ke žvejkačkám? Mě pak hrozně bolela huba z toho žvejkání, ale zase paní u okýnka s cukrovinkama měla kšeft. Jo a smrt tribalům tyvole, pírkům a lapačům snů, fakt. Odpad. Nebrat, jinak smrt. Kdo si dá šest vdolečků na záda?
Tetovačku japonskou technikou tebori si člověk musí zasloužit. Jednak je to mnohem pomalejší a tedy bolestivější proces a druhak, některý barvy se starou technikou míchaj ze síranu železnatého a železitého = horečka, než řeknete yakuza.
Obdivovat povedený kérky, jako jo, dobrý. Ale smát se těm špatným, to je teprve zábava!
Když už jsme zmínili Yakuzu, tak musíme i přizvat východní přísliby. Ruský „kriminály" dávaj najevo jasný a srozumitelný světonázor: Ne yebat' so mnoy, i vam budet khorosho.
Něco víc než tetůčko. Panuje takový mylný domnění, že za dobrou kérkou se nutně musí skrývat ne hlubší, ale ten nejhlubší význam. Mám pro vás osvobozující obecně platnou pravdu - je to blbost. Některý totiž žádný význam nemají, což nesnižuje jejich estetickou hodnotu. Neděkujte mi, vezměte si to k srdci.
Tenhle song má hrozně důležitý poselství. Jména, portréty a jiná mementa vašich současných lásek pouze hennou. Ta totiž není věčná, stejně jako vaše láska.
No pokud je vám tahle rada houby platná a už dávno máte na prsou „Janička navždy", tak už vám nepomůže ani svěcená. Ale to neznamená, že přes Janičku nemůžete hodit něco smysluplnějšího, třeba souřadnice Oblasti 51. Pokud zvolíte cestu bez překrývky, stačí si hledat lásky stejnýho jména. A bude po starostech.
Během samotnýho procesu tetování je také třeba něco poslouchat, tuhle hymnu nic nepřebije, za tím si stojím. Jen to zkuste. Pak ale hrozí, že vám tatér nepozorovaně vyšlehne na kůži adekvátní trest.
Díl Kmenů věnovaný Tattoo režíroval Štěpán FOK Vodrážka. Poprvé na sebe upozornil krátkým filmem The Deal, který se umístil v TOP 5 v celosvětové soutěži hodnocené Ridleym Scottem. Byl nominován i na Young Director Award v Cannes a naposledy na cenu Anděl za videoklip Kilovej Bůh pro Vladimira 518.
Režíruje reklamy, znělky, videoklipy a krátké filmy. Kromě toho chystá krátký film o nejdůležitějším okamžiku každého teenagera - Tenkrát poprvé.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?