Jakub Hudák

Nothing (něco o letargických milenkách)

Je to důležité, pokud si chcete odpovědět na otázku, co odlišuje Nothing od zbytku shoegazeové scény.

Dum Dum Girls jsem si poprvé všiml na jedné kompilaci, kde byly společně s Crocodiles, Graffiti Island a PENS.

Lauda v Rivalech říká, že štěstí je nepřítel a žena mu to má za zlé – Malkmus byl vždy depresivní a taky mu to žena zatrhla.

Challenge Gravity je letošní album mladé olomoucké kapely se zřejmou snahou o mezinárodní přesah. Mají na to? A my?

... pokračující odklon od tvorby Ty Segalla, jehož kapela pro Cronina znamenala nejen zvukový návyk.

Nové album Kurta Vilea je slovní hříčkou: deska se skutečně nejlépe poslouchá jako pozadí k lehce omámené procházce...

Tihle kluci z Brna jsou už na první pohled sympatičtí alespoň jednou věcí: když se podíváte na jejich fotky, je jasné...

Na Kill the Dandies! se stačí jen podívat a hned si uděláte představu o tom, co od nich uslyšíte. Nová deska brzo?

Nikdy se mi moc nelíbilo, co Dave Grohl dělá za hudbu. A to platí i dále, i když – dancing with the devil.

Luke Donovan aka Spectral Park nahrál celou desku sám. Lo-fi pop, staré kazety a 60s psycho. Vokály smutného klauna.

Vzpomínám si, jak jsem poprvé slyšel Paint It Black od Rolling Stones... Brian Jonestown Massacre a Black Angels.

V souvislosti s posledním albem Zeros se již několikrát psalo o žánru neo-post-punk, což jako označení selhává.

V brožurce k loňskému Off Festivalu stálo něco v tom smyslu, že Ty Segall se pokouší o novodobé Beatles. Album Twins.