Zábavná hudební archeologická výprava (Yaeji)
Za obřími brýlemi, které se před pár lety společně s mrkváči a roláky prokopírovaly skrz časoprostorovou anomálii do současnosti, se skrývá americko-korejská hudebnice.
Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)
Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.
Ucelený monument (Recondite)
Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.
Apparat s lehkostí bonvivána
Ty tam jsou totiž časy, kdy Sascha Ring snoubil rané vlivy techna s ambientními plochami. Novinka oplývá širokou škálou živých nástrojů, šťavnatými vokály a bohatou kompoziční nápaditostí.
Tak odjíždí poslední kovboj (Steve Gunn)
Bluesmani, rockeři, pankáči i hráči jazzu a country před dvaceti lety přehlédli ceduli slepá ulice, a nyní stojí bezradně na konci cesty. Steve Gunn ví.
Sen o vojínu Bourchierovi (Mick Harvey & Christopher Richard Barker)
Představuji si to asi takto. Útulná irská hospůdka blízko náměstí, na kterém se tyčí dva monumenty...
Tady není bůh, Drom?
Koncepční deska libereckých Drom se vyjadřuje k ožehavému tématu romského koncentračního tábora v Letech. Postrock vs peklo internace?
Slunečné i úderné (Žen)
Kytara, basa, klávesy, bicí a zpěv, žádné přílišné formální experimenty či přehnané pózy. Žen jsou zpět.
Jane Weaver středem našich srdcí
Hypnotická atmosféra obestírá každý dokola opakovaný riff jako pohupující se had.
Mlčící zvíře čeká (Lázně Kobalt)
Děvka nakažená syflem, která jde s každým a jež z každého vážně míněného verše udělá jen laciný popěvek a jeho význam spláchne do kanálů morálního bahna.
Nadčasový monolit Normana Westberga
Možná už by měl někdo začít natáčet filmy k albům pro neexistující filmy. Tahleta ambientní koupačka jednoho ze zásadních členů Swans Normana Westberga by si to...
Baby! Freedom! !!!
Jejich šlapající hitovka Must Be the Moon mě rozsekala na kousíčky a vůbec celá deska Myth Takes z roku 2007 funguje naprosto skvěle. Co dál? Tančíte?
Liškovzduch mi stoupá do nosu (Foxygen)
Z image si moc nedělají a nešetří na sebe letmo vypouštěnými vulgarizmy. První nahrávky přirovnávají k dětinským skladbám Becka nebo Flaming Lips.
Šarlatoví šarlatáni (The Charlatans)
U nás se naživo hranou repetitivní linkou inspirovali Sebastians, jejichž deska Blue by Sebastians, v produkci Colina Stewarta a dalších „Šeptej“ kamarádů...
V sauně pod horou pochybností (Mount Eerie)
... v názvu Silver Mount Zion či spřízněné Godspeed You! Black Emperor. V jakési laxnosti k cizelovanému zvuku si zas vzpomeneme na Flaming Lips.
Bratři a sestry věčného syna (Damien Jurado)
Aby bylo jasno, Brothers and Sisters of the Eternal Son Američana Damiena Jurada je skvělá deska. Co má společného s Goldfrapp?
Řetězy táhnou minulost do přítomnosti (Chain And the Gang)
Jako by Chain And the Gang tenhle styl právě vymysleli a s lehkostí ho přehrávali. Ian Svenonius je génius.
Sexy s vizáží nerdovského astrofyzika (Dent May)
Zatímco všichni freak-folkaři si na podivíny jen hrají, popřípadě to mají v marketingovém plánu, Dent May vážně divný je.