Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Dublinské blues (Lankum)
U Dubliňanů je příběh tragické lásky dohrán až do konce, u Jeffersona nevíme, proč další „poor boy“ musel zemřít.
Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band
„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.
Esence The Beatles (Milan Bátor)
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
The Bladderstones: Záskoky nevedeme
Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.
Aye, captain! (The Longest Johns)
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Stále silnější deprese (Blues Alive)
Post-festivalová deprese bude po letošním Blues Alive tak nějak silnější. Všechno si prostě sedlo.
Velmi těžké blues (Gravelroad)
Postupem času se Gravelroad podařilo vytvořit svébytné pojetí těžkotonážního blues. Na Duty to Warn již nastolené dále prohlubují a přidávají nové prvky.
Robert Finley: Nejlepší cvičení je tanec
Do Jeseníků míří z Louisiany s novou deskou Black Bayou, na níž se opět podílel Dan Auerbach z The Black Keys, přidal se k nim i jeho kapelní souputník Patrick Carney.
Absolutní PJ Harvey
Je PJ Harvey hodná víla nebo divoženka, která omámí a uhrane? Oba její pražské koncerty nebyly "jen" hudbou. Byly zážitkem, který rezonoval na místě a rezonuje nadále.
Když máš v Centrálu orchestr… (Jazz Goes to Town)
A bylo to skvělé, fantastické, bez přehánění jeden z nejlepších žánrových setů, kterých jsem byl kdy svědkem...
Krásné drobnosti (Jazz Goes to Town)
Festival Jazz Goes to Town se veze na vlnách radosti a první dva dny jí přinesly spoustu.
Ať promlouvá kytara (Buddy Guy)
Rozloučení, jak se patří. Bluesman Buddy Guy odehrál v Praze svůj pravděpodobně poslední evropský koncert a skvěle bavil: publikum, i sám sebe.
Dvě tváře temnoty (Nāv & Lūt)
Jihočeské formace Nāv a Lūt spojuje nejen geografická blízkost, přátelství a tři písmena v názvu. Pojítkem je i svojské pojetí toho, jak přistupují ke svým žánrům.
Prostě stará škola (Billy Gibbons)
Billy F. Gibbons byl vždycky vtipálek. Ostatně, celí ZZ Top byli a jsou v jistých ohledech parodie na hvězdné manýry. Praha ho poprvé přivítala mimo domovskou kapelu, s projektem The BFGs.
Štastnej chlápek Walter Trout
Walter Trout slaví v těchto dnech devět let od svého návratu do života a očividně je do hloubi duše šťastný.
Snaživý student Bonamassa
Svého času zázračné dítě s kytarou Joe Bonamassa se po dekádě vrátil do Prahy. Vyprodané Forum Karlín oslnil skvělou technikou i virtuozitou. Stačí to ale na skvělý koncert?
Stále svěží šumperské blues (Blues Alive 2022)
Letošek jako by startoval novou éru, uvolnění po covidové pauze bylo znatelné. Pokud byl jubilejní ročník prodchnut obavami o budoucnost, vyprodáním letoška byly rozptýleny.
Prastaré rituály v moderních časech (Heilung)
Na operu taky nechodíme do obchoďáku. Heilung zahráli ve Foru Karlín a prostor jim to nedaroval. Skvělý, vizuálně dokonalý koncert trochu ztratil svou rituální magii.