Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)
Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.
Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)
Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.
Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)
Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.
Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)
Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!
Gravelroad hrají blues pro pokřivený národ
Hard-bluesrockoví Gravelroad ze Seattlu zveřejnili na Den nezávislosti pilotní singl z nové desky.
Vzpomínání pouze s úsměvem (Keb' Mo')
Keb' Mo' je nejsilnější v podobě, která je předložena na aktuální nahrávce. Hudba je to nanejvýš hravá, má v sobě nostalgii po starých časech, auru vzpomínání.
Poslední poleno pod pekelný kotel (Slayer)
Vše velmi jednoduché, tisíckrát viděné, ale funkční, efektní i efektivní. Rozlučka se Slayer.
Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)
Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.
Nebezpečně povědomí Godsmack
Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?
The Hills Mover má nový singl a vystoupí dvakrát v Česku
The Hills Mover, to je sólové akustické dobrodružství belgického muzikanta Grégoira Fraye, člověka, který stojí za post-industriálním projektem Thot.
Porouchané rádio Devina Townsenda
V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.
Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)
Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...
Bluesová hypnóza (Seasick Steve)
Novinky doplnily staré kousky, které hladce vklouzly do charakteristického, jednolitého zvuku, na jaký jsme u tohohle čiperného osmdesátníka zvyklí.
Koncertního fotografa nemá nikdo rád (Fotografie, které hrají)
Fotografie, které hrají jsou v domácím prostředí jednou z těch publikací, které mohou prorážet nové cesty a objevovat skrytá teritoria.
Madrugada, 27.2.2019, WUK, Vídeň, Rakousko
Madrugada, norský kult, který vstal z mrtvých a vyprodává kluby napříč Evropou.
Po(d)vědomé cesty (Cesty na Severozápad Jana Hrubého)
Kolej Yesterday nebo Etc...2 by bez Jana Hrubého byly o mnoho jiné desky. Jsou to nejen jeho housle, ale i aranžérský dotyk, co se na nich podepsalo.
Bílá stížnost Merty & Viklického
Podobně působí i Bílá stížnost, záznam ojedinělého koncertu, na němž se potkal folkař a jazzman, Vladimír Merta a Emil Viklický...
Evangelium pro masy? (Behemoth a ti další)
Behemoth jsou v kurzu. Za skvěle zvládnutou pódiovou prezentací se skrývá filozofie, která je nadčasová a nabádá k zamyšlení. Padá-li na úrodnou půdu, je otázka.
Básník bez kytary (Drtivé jistoty JB)
K bilančnímu rozhovoru jej vyzval Pavel Klusák, záštitu převzalo lékařské nakladatelství Galén.