

Gravelroad hrají blues pro pokřivený národ
Hard-bluesrockoví Gravelroad ze Seattlu zveřejnili na Den nezávislosti pilotní singl z nové desky.


Hard-bluesrockoví Gravelroad ze Seattlu zveřejnili na Den nezávislosti pilotní singl z nové desky.

Keb' Mo' je nejsilnější v podobě, která je předložena na aktuální nahrávce. Hudba je to nanejvýš hravá, má v sobě nostalgii po starých časech, auru vzpomínání.



Vše velmi jednoduché, tisíckrát viděné, ale funkční, efektní i efektivní. Rozlučka se Slayer.



Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.



Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?


The Hills Mover, to je sólové akustické dobrodružství belgického muzikanta Grégoira Fraye, člověka, který stojí za post-industriálním projektem Thot.
V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.



Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...



Novinky doplnily staré kousky, které hladce vklouzly do charakteristického, jednolitého zvuku, na jaký jsme u tohohle čiperného osmdesátníka zvyklí.



Fotografie, které hrají jsou v domácím prostředí jednou z těch publikací, které mohou prorážet nové cesty a objevovat skrytá teritoria.



Madrugada, norský kult, který vstal z mrtvých a vyprodává kluby napříč Evropou.



Kolej Yesterday nebo Etc...2 by bez Jana Hrubého byly o mnoho jiné desky. Jsou to nejen jeho housle, ale i aranžérský dotyk, co se na nich podepsalo.



Podobně působí i Bílá stížnost, záznam ojedinělého koncertu, na němž se potkal folkař a jazzman, Vladimír Merta a Emil Viklický...



Behemoth jsou v kurzu. Za skvěle zvládnutou pódiovou prezentací se skrývá filozofie, která je nadčasová a nabádá k zamyšlení. Padá-li na úrodnou půdu, je otázka.
K bilančnímu rozhovoru jej vyzval Pavel Klusák, záštitu převzalo lékařské nakladatelství Galén.
A ojedinělý triumvirát domácí hudební scény přilákal příznačně roztříštěné publikum: dámy ve večerních róbách, páry ve středních letech, mladé alternativce.
Vlastní životopisy jsou kapitola sama pro sebe a u muzikantů obzvlášť. Často je to jen sebeadorace zaštítěná slavným jménem na obálce...
Otázka byla nasnadě: S čím se pořadatelé předvedou tentokrát, do jakých koutů světa nás zavedou a čím překvapí?



Pátek na šumperském festivalu Blues Alive pokračoval ve čtvrtkem pořádně nasazené úrovni. Opět to byl večer strhujících premiér, jednoho příjemného návratu a také cesty prostorem a časem přímo do domoviny blues, delty Mississippi.