Rorschachův test (Rorschach)

Prezidentské primárky jsou dobou lží, obviňování a planých nadějí o tom, že se svět zlepší. Dobou plnou výhružek, špíny, překrucování výroků, planých slibů i vytrhávání z kontextu, nenávistných komentářů a polarizace obyvatel. Pomalá tísnivá noir detektivka se sice odehrává v alternativní realitě světa Strážců Alana Moorea, ale ve volebním zákulisí to vře stejně jako všude jinde. Nekompromisní maskovaný detektiv Rorschach se vrací, aby zjednal pořádek, navzdory tomu, že je dávno mrtvý. Nebo lépe, znovu mrtvý?

Strážci patří k jednomu z nejzásadnějších komiksů vůbec a platili dlouhou dobu za posvátné. Nikdo na ně nesahal a jejich svět se nijak nerozrůstal. Nakonec za velké nelibosti původních tvůrců přece jen přišly rozšiřující příběhy: svazek Před Strážci a poté dvoudílné Hodiny posledního soudu. Také je zde adaptace pro stříbrné plátno režiséra Zacka Snydera, pak těsně před covidem i seriál Damona Lindelofa, který navazoval spíše na komiksovou předlohu než na film. BB/art nyní přináší dvanáctidílnou komiksovou minisérii, která se věnuje návratu jednoho z nejznámějších členů týmu, a především tomu, co představoval. No a nabízí zase něco trochu jiného, než jsme byli zvyklí.

Pětatřicet let po svém zmizení je muž v kostýmu Rorschacha, spolu se svou maskovanou společnicí Laurou Cummingsovou, zastřelen při nevydařeném atentátu na prezidentského kandidáta, který slibuje velké změny a lepší Ameriku („MAKE AMERICA GREAT AGAIN!”). Absence tváře komplikuje identifikaci, ale otisky sejmuté z mrtvoly patří Walteru Kovacsovi, tedy skutečnému Rorschachovi, který před mnoha lety zmizel. Na pozadí detektivního vyšetřování se rozprostírá charakterová studie. Ne člověka jako takového jako spíš příběh oné masky – Rorschachova převleku a toho, co zastával. Jeho mravních principů a víry, že pravdu je důležité za každou cenu odhalit, zlo za každou cenu zlikvidovat.

Pokračování Rorschachova životního údělu se chopil scenárista Tom King, bývalý operační důstojník protiteroristické jednotky CIA, který si udělal jméno na Batmanovi u DC a minisérii Vision: O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře pro Marvel. Jeho zkušenosti operativce a vyšetřovatele přispívají k velmi dobře vykreslené atmosféře světa rozkročeného mezi současností a devadesátými lety. King samozřejmě alternativní realitu přizpůsobil příběhu (tak aby zde například nebyly mobilní telefony, které by vyšetřování urychlily) a on si mohl vyprávět pomalou procedurální detektivku ze staré školy: sledujeme stopu za stopou, motivy, úlomky minulosti. Zápletka není bůhvíjak originální, ale to, jak košatí a s jakou pečlivostí se King věnuje detailům, jí dodává tah. Rorschach je tu více než člověk z masa a kostí, spíš něco jako kapénková infekce. Jeho myšlenky, názory i pohled – se prožírají do mozku všem, kdo s ním přijdou do styku. Jejich tvář se stává převlekem, Rorschach je jejich skutečnou tváří.

Kreslíř Jorge Fornés ve spolupráci s Kingem nádherně vrství události předcházející atentátu, ruku v ruce s odhalováním spletitého příběhu, ve kterém nic není dané. Drží se stylu nastaveného Davidem Gibbonsem v původních Strážcích, klasické obrazové rámce pomalu vyprávějí tam, kde King nepotřebuje slova.

Sympatické na celém počinu je, že narozdíl od Hodin posledního soudu Geoffa Johnse nejde především o to vydělat peníze, King má opravdu co říct. O politice, o tom, že skutečnost je většinou mnohem složitější než novinové titulky nebo glosy na linkedinu. Nikdo nemá rád složité věci, a proto je třeba je lidem říkat. Nikomu se nechce přemýšlet, dát si tu práci a složitým porovnáváním dojít k pravdě. Rozkrýt manipulaci. Je poměrně překvapivé, že o něčem takovém vypráví bývalý operativec CIA, kdovíproč tenkrát do toho důchodu odešel. Možná, že ví něco, co my ne.