Simon Bonney (Crime & the City Solution): Bezpečný přístav pro všechny

Skupina Crime & the City Solution, soustředěná okolo Simona Bonneyho, se vždy vyznačovala proměnlivostí a změnami v sestavě, které většinou souvisely s místem, na kterém se kapela nacházela. První inkarnace vznikla v roce 1977 v Melbourne, další o několik let později v Londýně. Ovšem nejslavnější období prožili ve druhé polovině osmdesátých let v Berlíně, ostatně objevili se i ve slavném snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem. Tehdejší sestava natočila hned dvě alba – The Bride Ship a Paradise Discotheque – a několik EP, aby se v roce 1991 nadobro rozpadla.

V devadesátých letech se Bonney věnoval sólové kariéře, v roce 2012 se Crime & the City Solution jednorázově vrátili v rozšířené formaci (mj. s Davidem Eugenem Edwardsem nebo Jimem Whitem), po které zůstalo několik koncertů, a hlavně skvělé album American Twilight. Nedávno se ovšem Crime & the City Solution do německé metropole vrátili a výsledkem je zbrusu nová deska The Killer, kterou Bonney s kapelou představí ve středu 6. prosince v pražském klubu Fuchs2. Popovídat si s ním u této příležitosti byla povinnost. O doktorandské práci, která se proměnila na album, Marku Laneganovi i rozděleném světě.

V roce 2019 vyšla kompilace Past, Presence and Future sestavená z vašich sólových alb, dokonce jste tehdy odehrál turné s Markem Laneganem. Mám pocit, že se mluvilo i o nové desce, nakonec k ní ale nedošlo. Mohl za to nástup pandemie nebo to mělo nějaký jiný důvod?
Přesně tak, pandemie. Po jejím odeznění se to celé proměnilo na návrat Crime & the Solution. Ovšem demo k jedné z písní – Rivers of Blood – bylo nahráno v domě Marka Lanegana, zpíval v ní dokonce druhý vokál. Pak svět ovládla pandemie a po ní přišel jeho předčasný odchod.

V rozhovoru pro anglický server Sun-13 doslova říkáte, že vás Lanegan „vrátil do světa hudby“. Jak na něj vzpomínáte? Pamatuji si, jak mě jeho smrt šokovala, následující den pak začala válka na Ukrajině, asi to budu mít navždy spojené.
Mark byl opravdu velkorysý charakter a neustále mě povzbuzoval k návratu k hudbě, za což mu budu navěky vděčný.

Říkáte, že původně sólový návrat na scénu se překlopil do nové sestavy Crime & the City Solution. Kdy uzrála myšlenka na nové album? Přece jen od posledního American Twilight uplynulo dlouhých deset let.
Během pandemie jsem se vrátil ke své doktorandské práci, která je věnovaná aktivitě Spojených států v Afghánistánu v 80. letech. Napsal jsem více než sto stránek, ale poté jsem se rozhodl, že se to téma vlastně docela dobře hodí pro desku. Pro mě osobně totiž může sloužit podobnému účelu, jde o dobrý nástroj pro pochopení nebo reflexi mého světa. Forma se pochopitelně od písemné práce liší, nicméně stále obdělává podobnou půdu. Album tedy vzniklo na základě doktorátu.

„Zajímá mě normálnost, která existuje v situacích, které bychom považovali za mimořádné,“ říkáte v tiskové zprávě k albu. Připomíná mi to dnešní svět, nemám na mysli jen otevřené válečné zóny, ale běžné každodenní situace, činnosti nebo úkony. Obecně je společnost rozdělená snad nejvíce od dob studené války, pokud je možné to takto zkrátit.
Souhlasím. Žijeme ve velmi polarizovaném světě rozděleném do určitých skupin a zároveň naprosto mimo ně. Mohu jen doufat, že Crime & the City Solution budou vnímáni jako bezpečný přístav pro všechny.

Crime & the City Solution mimo jiné charakterizuje časté střídání sestav, každá z nich byla svým způsobem unikátní. Jak jste vybíral členy pro album The Killer?
Crime & the City Solution jsou kolektivem hudebníků s podobným a neutuchajícím zájmem o kuriózní a nečekané balancování na pokraji chaosu. Zdá se, že když je čas udělat desku, vždycky najdu ty správné kolegy.

V několika skladbách slyšíme jemné beaty, tak výrazná přítomnost elektroniky je ve tvorbě Crime & the City Solution něčím novým.
Syntezátor Chrislo byl vždy nedílnou součástí zvuku, ostatně se nijak netajím tím, že jsem velkým fanouškem použití elektroniky k podbarvení rockového zvuku, tak jak to dělali například Hawkwind. Ale je pravdou, že na nové nahrávce jsou syntezátorové party o něco více v popředí, na svědomí je mají právě noví členové Georgio Valentino a Fred Lyenn, společně s producentem Martinem J. Fiedlerem. Ten také album společně s mou ženou Bronwyn mixoval.

Jak jste na něm pracovali? Písně jste napsal předpokládám vy, zajímá mě spíš celkový zvukový obraz desky a instrumentace.
Na začátku byly hrubé verze pěti nových písní, které měly akordy, základní texty a refrény, k tomu jsem přidal ještě dvě písně, které zbyly po předchozí inkarnaci skupiny. Pak přišla kolektivní činnost, vytvořili jsme základní struktury skladeb a na základě konverzace mezi hudbou a texty, která jednotlivé písně vedla různými směry a inspirovala nás k zahrnutí různých prvků, došlo k jejich postupnému dotažení. Samozřejmě s ohledem na album jako celek.

Zmínil jste Martina J. Fiedlera. Na albu The Killer pracovali Crime & the City Solution s producentem vůbec poprvé. Jaká to byla zkušenost?
Martin byl jasnou volbou, je skutečně vysoce otevřeným a kreativním producentem, skvěle se s ním pracovalo. Postavil celou desku jako soundtrack, zorganizoval ji způsobem, který jsem ještě nezažil. Bylo mi potěšením a privilegiem s ním dělat.

Je na to ještě brzy, ale dokážete říci, zda bude The Killer jednorázovou záležitostí? Zda aktuální sestava Crime & the City Solution nahraje další desky?
Cítím se zcela oddaný hudbě, pravděpodobně více než kdykoli předtím. Miluju novou desku i novou sestavu kapely. Rád bych co nejvíce koncertoval a nahrál další desky.

The Killer jste po mnoha letech znovu natáčeli v Berlíně, kde jste prožil jedno z nejplodnějších období. Berlín se od přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy jste ve městě žil, velmi změnil, jaké to bylo se po tolika desítkách let vrátit na delší dobu?
Aktuální Berlín mi naprosto vyhovuje. Je to město, kde je úsloví „žij a nechej žít“ stále platné a prospěšné.