Slim Cessna: Stvořit vlastní bouři

Pět let se čekalo na novou desku, dva roky na návrat do tuzemských luhů a hájů. Slim Cessna´s Auto Club se vrací i s novinkou Commandments According to SCAC. Praha a Brno se mají na co těšit.

Víte, jak dlouho se pohybujete na hudební scéně?

Auto Club se zrodil asi před třiadvaceti lety, ale dělám muziku prakticky celý život. Nejdříve jsem bubnoval jako dítě na škole, na střední jsem prošel jsem několika kapelami.

Teď působíte ve SCAC a zvukově jemnějších Denver Broncos UK, s kterými jste letos vydal album Songs One Through Eight. Přitom na střední jste byl prý v bandách punkových...

To ano, i když jsme to tak nenazývali. Ale řekl bych, když se tak dívám nazpět, že byly punkové...Vlastně byly dost divné. Osmdesátá léta taková byla. V Denver Broncos UK jsme chtěli vytvořit něco zvukově krásnějšího, při čem si můžeme sednout a chovat se úměrně našemu věku. Základy obou kapel jsou podobné, zakořeněny v americké lidové hudbě a vypravěčství, v krátkých dějinách našeho lidu a temných příbězích, které se stále v muzice projevují. Pro nás jsou naše kořeny velmi důležité. Nicméně obě skupiny vyprávějí ty příběhy velmi odlišně. Denver Broncos UK jsou tichou a temnou kapelou. Je to krásné a lidé mohou očekávat něco zcela odlišného od Auto Clubu. (smích)

Odkud ty příběhy čerpáte, zajímáte se o historii? Co sám posloucháte?

To je těžké, nelíbí se mi toho tolik. Samozřejmě miluji country kousky, kapely z doby, kdy jsem byl teenager, osmdesátých let, takové zvláštní věci, The Gun Club, The Cramps, záležitosti, na kterých jsem vyrůstal. Ale třeba také Boba Dylan, i když nevím, zda bych teď mluvil i za zbytek kapely. Můj syn má dobrou skupinu, jmenuje se The Sterling Sisters. Jsou výborní, spaghetti western se potkává s osmdesátkami. Jsou velké rozdíly mezi country a westernovou muzikou. Ve Státech je teď vlna nové country hudby, která není vůbec dobrá. Mám rád staré dobré věci jako Willieho Nelsona, Johnnyho Cashe, nebo mého oblíbence Slima Whitmana. Toho si pusť, je úžasný. My těžíme z tradiční hudby, z příběhů o tom, odkud naši lidé přišli. To by asi byla lepší otázka na Munlyho, který tu teď není, protože právě něco píše. Ale on je úžasným vypravěčem toho klasického typu a my už jen přidáme hudbu.

Denver Broncos je název týmu amerického fotbalu, to jste takoví fanoušci, že jste si ho převzali pro kapelu?

Já jsem, ostatní možná tolik ne, ale připadalo nám to jako dobré jméno. Přidali jsme k tomu poté UK, aby si nás nepletli. Teda snad si nás nepletou. Přinejmenším mají mnohem více peněz než my! (smích)

Sám říkáte, že vaše hudba je temná, považujete temnotu za součást vaší osobnosti?

Temnota je všude, třeba v krajině. Může být krásná, ale jak se mění, může být stejně jako počasí krutá a prázdná. Krajina dost určuje náš zvuk, snažíme se vytvořit naši vlastní bouři. Snad se nám to i daří.