Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.

Aktivity elit připomínají čím dál více scénu z Limonádového Joe: „Pal! Nepal! Pal! Nepal!“ Švejk se může jít klouzat a všechny další parodie také.

Záplava podivných zpráv zafungovala a ve chvíli, kdy Václav Klaus vyzývá k revoluci, už nezbývá než konstatovat, že situace se stává zcela surreálnou.

Včera to byly čtyři roky. Pamatuji si ten podvečer docela dobře, zdržel jsem se v kanclu a ve chvíli, kdy jsem téměř na odchodu, pípl další mail: Umřel Prince.

Aniž bych chtěl situaci zlehčovat, mohla by to být docela dobrá hra: Který koncert navštívíte jako první?

V posledních dnech jsem se hned s několika lidmi bavil o zavřených hranicích, o tom, jak mi to vadí.

Zítra bude velký den. Alespoň v našem světě. Spouštíme předprodej kompilace FULL MOON 10, která vznikla u příležitosti desátého výročí Full Moonu, dělali jsme na ní rok.

Vytiahnite lehátka, slamené klobúky a zapnite si smyčku s názvom Šum mora.

Při sledování online debaty šéfů velkých českých festivalů mi došlo, že je pěkné, že se jim daří na příští roky potvrzovat kapely domluvené už na letošek a že jim to…

Není žádné tajemství, že jsme s Katarínou kamarádi, baví nás podobné věci a smějeme se stejným vtipům. Rozumíme si.

Nintendo nevedomky našlo kľúč k tomu, po čom ľudia naozaj túžia. Nie byť napchatý v panelákoch vo veľkomestách, ale žiť v prírode.

Včera odpoledne jsem viděl Kevina Morbyho v béžovém županu, jak cvičí s nunčakama. Na nějaké sociální síti. Jasně, každý dnes dělá, co umí, ale tohle mi tedy vysvětlete.

Sám doma aneb trocha mizantropie nikoho nezabije. O České televizi, o lidech, co jsou sami doma, o punkerech mezi námi. Čau, Sašo.

Festivalů si letos moc neužijeme. Hlavně těch větších, se zahraničními skupinami. Obecně nás čeká takový lokální rok, řečeno s nadsázkou. Je to špatně?