

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.


O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.


Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.



Bolognu jsem si zamiloval už loni, živé, pulsující město, kde se většina věcí odehrává venku, super jídlo i víno a hlavně právě tyhle čmáranice, kterých je město plné...



Člověk potkává možná až příliš hodně lidí a (až příliš) často jim nevěnuje pozornost, jakou by si zasloužili. Není to záměr, je to prostě tak. A s písničkama je to podobné.



„It’s not big and it’s not special.“ Nevím, proč mě ten slogan takhle chytnul, ale běží mi hlavou už týden. Spolu s Pocahontas rodinou, Big Special a dalšími.


Krátká anketa pro pianistku švýcarské kapely Glaston, před pražským koncertem.


Na smíchovském břehu proběhnou dvě akce, které stojí za to neminout, v rámci určitého zrychleného režimu snad půjde oběhnout MeetFactory i Underdogs‘. A zítra do Brna!



Kanadská avantgardní písničkářka, producentka a kytaristka Vicky Mettler vystoupí za týden v MeetFactory. Co dělá ve volném čase a na čem nejvíce pracuje?



Festivaly, svátky, narozeniny. Jako by toho nebylo málo samo o sobě a teď se k tomu přidalo i mistrovství světa ve snookeru...



Donaufestival 2024 opět potvrdil komplexnost dramaturgie a genius loci historického rakouského městečka na břehu Dunaje.



Odjíždíme dojatí a tento rok i trochu hladoví, ale rozhodně ne po zážitcích, těch máme plné kapsy.



Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na Slovensko.



O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl, tak byla pěkně nasraná. Nasraná a zklamaná, vztahy, co už.



Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.



„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.



Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.



Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.



„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.



Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.