

Šejkr #123: To podstatné již…
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...


Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...


„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.



Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?



Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...



Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.


Něha dvakrát jinak a třetí místa v rámci redakčního hlasování redaktorů Full Moonu. Krásně se to sešlo!


Kdo byl nejmladší umělkyní, která se dostala na titulní stránku Full Moonu? Redakční hlasování o nejlepších nahrávkách uplynulého roku, stoupáme pořadím.



Redakční hlasování o nejlepších nahrávkách uplynulého roku startuje dvěma emotivními alby.



Disciplínu jménem konec roku si člověk asi úplně nevybírá, ale to ještě neznamená, že její parametry nemůže ovlivnit. Kdyby trochu přemýšlel.



Co vás pohání po těch letech v oboru, ptali se mě na kurzu kulturní žurnalistiky předevčírem v Olomouci. Že by to byl tenhle stres? Občas bych měnil.



Razítkem kvality je v neděli spuštěný předprodej na další ročník – dvě třetiny celofestivalových vstupenek se vyprodalo za několik hodin. Už máte ten svůj?



Na oltáři Janskerku stojí čtyři kotoučové magnetofony, tolik najednou jsem jich možná nikdy neviděl. Tolik jich nemá ani Amák v Golden Hive, napadne mě okamžitě.



„Která kapela vás zaujala nejvíc?“ Anketa, kterou spouští neznámý týpek na terase TivoliVredenburg začíná být čím dál vtipnější, zeptá se asi osmi lidí...



Kdo byl uvnitř? Otázka, která trápila první den festivalu Le Guess Who? většinu jeho návštěvníků. Groote Zaal patřil celý úvodní den projektu Anonymous.



Některé věci jsou prostě dané, dochází mi, když se před vchodem do Hybernie potkáme s Kristofem Hahnem, spontánně se obejmeme a klábosíme, jako bysme se viděli včera.



Anglický punkový básník, hudebník a performer John Cooper Clarke napsal báseň Evidently Chickentown (Evidentně zasrané město), která popisuje marnost každodenního života na předměstí.



Vizi budoucnosti, v níž stát přijde o umělecké talenty, načrtl během happeningu iniciativa Nenechme kulturu utichnout na Hlavním nádraží.



Zmačkáním se zlidšťuje. Vrtá mi to hlavou čím dál víc. Že by to všechno leželo v chybách, v poškozeních?



„Očekávejte neočekávatelné“ nebylo jen mottem setu Autechre, ale i celého festivalu, který si letos vzal za své přízvisko Dada.