

Šejkr #154: Solidarność
Poděkování to vystihuje nejlíp, ať v rámci dějinné úlohy nebo neustálého připomínání určitých zásad a principů. Solidarność, tedy solidarita. Kam se to slovo ztratilo?


Poděkování to vystihuje nejlíp, ať v rámci dějinné úlohy nebo neustálého připomínání určitých zásad a principů. Solidarność, tedy solidarita. Kam se to slovo ztratilo?


Letos se k bohatému programu připojujeme nejen jako pravidelní návštěvníci, ale i jako kurátoři hudební sekce Music is Science. A zveme na filmy!



Nostalgii se člověk může bránit, ale nakonec ho vždycky dostane. Procházím Zelenou odshora dolů a vzpomínek je až příliš, stejně jako okolo někdejšího bubenečského nádraží a přilehlé části Stromovky.



Donaufestival, který probíhá v dolnorakouské Kremži nad Dunajem, i letos láká na pestrý program, vynikající víno a kouzelné kulisy historického města na okraji malebného údolí Wachau.



„V cele je to bezpečné, všetko je tu absolútné,“ zpívá Denis v jednom z tracků roku, ironii beru, ale někdy je to absolutno skutečně, ehm, papírové.


Príjemne preváži pocit spiklenca v okamihu, keď nás pustí k sebe do bytu pianistka a organizátorka Prague Impro Room Kristina Bárta.


„Mohu vidět všechny filmy. Možná to trochu upravím. Musím vidět všechny filmy.“ Výběr od dramaturga.



Posledních pár měsíců vznikalo několik věcí paralelně, v nejbližších dvou týdnech všechny oznámíme. Část z nich je očekávatelná více, jiné méně.



Mačkáme se v podzemí Mustpeade Maja (Dům černých hlav), mezi sloupy stojí drobná dívka, která si loopuje housle a zpívá čarovné melodie, které znějí jako pohádka sama...



Včera jsem procházel skrz panelákovo-supermarketovou spletitost dole ve Vršovicích a zase si vzpomněl na Bragu. Nějakou dobu to asi ještě vydrží...



Za pár hodin na Radiu 1 spolu s The DSM IV, Moonchild Sanelly, DJ Lag, Saffron Bloom, Berlin Manson nebo Donnou Summer. New age paranoia.



Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...



Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.



Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.



Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.



"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.



"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!



Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti třicetin stanice.



Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.