Snílkův (sebe)průplesk (Walter Mitty a jeho tajný život)

Ben Stiller, pilný herec a příležitostný režisér, jedna z ikon americké komedie, natočil svůj prozatím nejlepší a divácky nejvstřícnější film.

Jeho režijní filmografie není početná, ale o to pestřejší. Co kousek, to perla. Prvotina Bolestná realita představovala manifest zmatené mládeže na prahu dospělosti ztracené ve víru nekonečných možností. Nepochopený Cable Guy vzbudil rozruch, ale i rozpaky nad televizními humory, na které nebyl nikdo připraven. Kultovní Zoolander nabral na vidle svět (nejen) módních pseudocelebrit a navždy změnil přístup k benzinovým pumpám. A Tropická bouře o několik let později nepřinesla očekávaný akční nářez, nýbrž prudce vtipnou parodii, která byla zároveň kousavou satirou na hollywoodský establishment vychovávající samolibé zhýčkané primadony.

Ani ve svém pátém celovečerním filmu nenabízí Stiller prvoplánovou zábavu, ale chytrou, lehce dobrodružnou komedii, která je překvapivě i milým rodinným filmem. Ideově odkazuje na slavného Muže z Acapulca, zároveň je remakem snímku Tajný život Waltera Mittyho z roku 1947, který u nás nikdo nezná a ve kterém se krom Borise Carloffa mihl i mladý Robert Altman. Verze 2013 od prvních sekund ohromuje promakaným vizuálem. Kalendářové scenérie à la National Geographic, hravé titulky, svižně sestříhaná akce (souboj o Boba Elasťáka strčí do kapsy nejeden superhrdinský comics). V osobě prakticky neznámého Stuarta Dryburgha našel hrající režisér zjevně víc než jen prvotřídního kameramana.

Walter Mitty se nám představuje coby pracovitý pěšák, učebnicový pan Nikdo. Spravuje fotoarchiv v útrobách redakce známého časopisu, tajně miluje kolegyni a většinu času jen bloudí v nudném systému každodenních rutin. V mládí nosil číro, skejtoval a snil o cestě po Evropě, jenže kdeže loňské sněhy jsou, jeho život se samospádem změnil v přežívání ohraničené cestami do práce. Jediný únik pro něj představuje denní snění, kdy díky bujné fantazii dokáže jízdu výtahem proměnit v kulervoucí divočinu. Jeho dokonalým protipólem je „kolega“ Sean O’Connell, nezávislý světoběžník a oldschoolový fotograf s tváří a charismatem Seana Penna. Ztracený negativ způsobí, že se cesty těch dvou osudově protnou a šedá myš Walter začne pod vlivem extrémních okolností spontánně páchat osobní revoluci.

Proměna průměrného příslušníka západní civilizace v dobrodruha ad hoc je sympatická, napínavá a nepopiratelně inspirující, ačkoliv představa, že ve vteřině všeho necháte a naskočíte do letadla směr Grónsko, je značně iluzorní. Ne že by to bylo technicky neproveditelné, jenom odvahu k podobnému kroku sebere málokdo. Stiller tak umně oprašuje starou známou pravdu o tom, že ty nejhorší překážky musíme vždycky překonat nejdříve ve vlastní hlavě. Současně si snímek udržuje přiměřenou pohádkovost, takže nemáte problém odpustit mu několik logických lapsů (otužilý žralok, nezničitelný mobil využívající stoprocentního pokrytí).

Jinak si Ben Stiller počíná jako dr. Feel Good, který divákovi ordinuje uvolňující životabudič a dvojitou dávku optimismu v jednom. Namísto provokace sebejistě vypráví, nejde mu o humor za každou cenu, vtípky přicházejí nenuceně a jsou spíš úsměvné než buransky vysmáté (pošťák, rentgen, Benjamin Button). Film funguje jako odlehčená óda na život, která na jednu stranu (hlavně v závěru) blahořečí loajalitu, poctivost a zodpovědný přístup k sobě i druhým, na tu druhou popichuje a naznačuje, že na světě existují i jiné věci než práce, byť každá legrace něco stojí. Zároveň se Stiller otírá o zážitkovou diktaturu sociálních sítí, kdy bez dostatečně šťavnatého portfolia dnes nejenže nikoho nezajímáte, ale nemáte šanci poslat objektu vašeho zájmu ani blbého smajlíka. I když fakt, že holku, kterou denně potkáváte v práci, oslovujete pomocí internetové seznamky, rovněž o lecčems vypovídá…