Sprintující jídlo po čtvrté (Jurassic World)

Originální náměty vymřely. Jurský svět se dá snadno odepsat jako další remake, který nepotřeboval nikdo jiný než krtkovsky hrabající hollywoodská studia, na druhou stranu by to byla škoda. Spatříme totiž splněný sen Johna Hammonda a všech dinologů či dinofilů, co mají ještěry raději než lidi. Ideální rodinný film se skromnou ambicí pobavit.

Představování realizovaných atrakcí s technologií blízké budoucnosti, kombinované s fungující (ze sebe si utahující) korporátní linií - nové věci = více návštěvníků = více peněz - vtáhne snadno a divák si nestihne všimnout, že nedochází k žádné akci. Jurský svět zprvu chytře ukazuje svou atraktivní stránku. ZOO neokoukaných zvířat, která reagují podle pravidel a rýžují na zájmu veřejnosti o přerostlé ještěrky, a především na starém dobrém merchandisingu. Místo tajného projektu z jedničky je zde plně fungující mašinérie s desítkami tisíc návštěvníků každý den. Tvůrci si navíc dobře uvědomují, co mají v rukou, a nebojí se utahovat si sami ze sebe, z geeků, z indických investorů, z oživování značek i strachu z nepotřebnosti a neúspěchu.

Prim mezi slintajícími ještěry hraje geneticky vyšlechtěný (vysoce inteligentní) hybrid Indominus Rex, jehož stvoření se ukáže být velmi hloupým nápadem ve chvíli, kdy si začne pochutnávat na ochrance parku a bořit ochranné bariéry. Do toho tady máme tetu (Bryce Dallas Howard), pro kterou je práce víc než rodina, její dva vykutálené synovce a drsného ošetřovatele (s ksichtem Chrise Pratta na těle ukradeném kdesi v posilovně) a samozřejmě komando Velociraptorů, vycvičené podle příruček NAVY SEALs, jež má časem lovit talibánce a další muslimy v Islámském státu.

Nostalgie útočí pomalu skrze Williamsův nadčasový motiv, jednoduchým intrem s dětmi razícími za dobrodružstvím a lehkým načrtáváním klasických charakterů (sexy kalkulující manažerka, frajerský mariňák/ošetřovatel, nerd v tričku s logem původního Jurského parku). Podzápletky se proplétají s původním Spielbergovým stylem rodinné podívané, ale režisér Colin Trevorrow je obléká do nového kabátku a na místech, kde začíná smrdět klišé, často uhne nečekaně osvěžujícím směrem (oprava auta). Všechny představené postavy a jejich linie do sebe krásným a poměrně nenásilným způsobem zapadnou a míří vstříc finále, kde se spolu porve každý, kdo má velkou tlamu plnou zubů. Při tom jádro filmu je postavené na dnešním vztahu lidí a zvířat. Komunikace, výchova a respekt se přenáší i do jurské zoologické, vztah hlavního hrdiny s raptory nabízí asi nejoriginálnější myšlenku celé série. Přírodu rozhodně nemáme pod kontrolou, ale možná, když se budeme hodně snažit, dá se s ní domluvit a využít ji ke svému prospěchu (zvláštní idea u filmu s jednou z nejefektnějších naháněček růžového pašíka).

Kvalitu nečekal nikdo, byl to jen pokus vysát pár peněz z dávno mrtvé značky. Dinosaurům se ale povedl husarský kousek, když dokázali do puntíku naplnit momentální poptávku. Dokonale zvládnuté načasování (nulová konkurence a prodloužený víkend), obrovská cílovka (na film můžou jak děcka, tak dospěláci hledající nostalgii), vycházející Star(lord) Chris Pratt v hlavní roli, vhodný (levný + schopný) režisér, 3D vábnička a hlavně, když rvou lidi na kusy dinosauři, můžou na to děti. Není tu skoro žádná vata. Pořád se něco děje, někdo něco ukazuje nebo už se regulérně utíká. Colin Trevorrow ctí originál, ale přidává své nápady a zdatně dává dohromady skvěle šlapající letní podívanou, kterou si dinosauří fandové přáli dobrých dvacet let. Zázrak a rozhodně nečekaný kasovní trhák k tomu. Škoda, že za dva roky ho smete „ambiciózní” pokračování. Ždímárna.