Kirill Yakovlev je nejen trenér v akrobatické show Konkurz Losers Cirque Company, ale i malíř, kytarista a skladatel. Ze Sibiře do Prahy a dál.
Kirill Yakovlev je nejen trenér v akrobatické show Konkurz Losers Cirque Company, ale i malíř, kytarista a skladatel, známý díky projektům Cirilic a B/Y Organism. Nyní se chystá představit Kirill Yakovlev Trio, které hledá rovnováhu mezi fusion a ambientem a čerpá inspiraci z rocku, elektroniky, world music i severského jazzu a vyráží na turné. Yakovlev se pravidelně objevuje na akcích jako Bohemia JazzFest, JazzFest Brno či Grünland Festival v Rakousku, seznam aktuálních zastávek najdete níže.
Co vidíš z okna?
Krásný vnitroblok a částečný výhled na Nuselský most. Během dne je ve studiu, které mám doma, hodně slunce.
Kam na snídani?
Na vajíčka s avokádem a domácím chlebem – Coffee Corner, pekárna Solo, Arte Bianca –, vše na pražských Vinohradech. V Braníku, kde často vystupuji a zkouším s Losers Cirque Company, je skvělé Café Periferie. V Berouně, kde učím na ZUŠ, rád zajdu do Black Dog, mají tam skvělé burgery, i když to není snídaně pro každého.
Oblíbená vycházková trasa?
Cesta přes Folimanku na Vyšehrad, Petřín nebo Stromovku. Jelikož pocházím ze Sibiře, přirozeně miluju přírodu, stromy, vzduch a skály. Vždy mě to nejvíc nabije a mentálně si odpočinu při procházkách. Do Stromovky se často chodím projít a zaskákat na slackline s kamarády – je tam takový skvělý spot vedle fontány a každou středu, když je teplo, je tam spousta lajnerů.
Kam na kávu?
Můj hlavní spot v Praze je Caffé Trieste na Vinohradech, jinak kamkoliv, kde není káva kyselá.
A na večeři?
Miluju asijskou kuchyni – Pho Vietnam Tuan & Lan v Anglické je teď moje nejoblíbenější místo.
Oblíbený klub, kino, divadlo nebo kulturní podnik obecně?
Jazz Dock, kde mám 1. března vystoupení se svým Kirill Yakovlev Triem, nebo do kina na Floru, do Bio Oko či Kina Pilotů. Mimo Prahu rád navštěvuju kulturní památky, oblíbené místo je Valdštejnská lodžie v Jičíně, Panenský Týnec a spousta zřícenin a hradů.
Kam se chodíš zašít?
Do lesa! Miluju čundry po Čechách, je to můj hlavní únik z reality na pár dní v roce. Chodím převážně se saxofonistou Zbynďou Polívkou. Máme za sebou pět výletů, vždycky jsou to čtyři noci pod širákem, vaříme si sami, výjimečně se zastavíme v hospodě, hlavním cílem je vidět co nejméně lidí a co nejvíc přírody a ticha! Každý rok vybíráme jinou trasu, hlavně aby tam byly skály, voda nebo potok a večer oheň!
Kdyby ses měl přestěhovat, kam by to bylo?
Líbilo se mi v New Yorku, kde jsme byli na podzim s Losers Cirque Company, a v Tokiu, ale nejradši bych se přestěhoval na samotu do lesa u potoka, někam do přírodní rezervace. Jsem prostě zálesák…
Ideální dopravní prostředek?
Tramvaj ve městě, traktor na vesnici, šlapadlo na vodě.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?