Tomáš Poprik (ObrFest): Baví mě potkávat usměvavé lidi

Tomáš Poprik je dramaturgem kulturně-komunitního centra Kafara, sídlícího v netradičních prostorách staré fary se silnou historií a kultivovanou energií. Kromě toho se věnuje grafickému designu a je spoluorganizátorem brněnského Obrfestu. Festival letos slaví deset let a při této příležitosti jsme Tomášovi položili několik otázek.

Jak Obrfest vznikl, jak se za ty roky vyvíjel, čím je dnes?

ObrFest začínal jako sousedský festival s jedním pódiem a pár kapelama, postupem času vyrostl. Předcovidové ročníky už měly tři pódia, konaly se dva dny a měly kolem 20 vystupujících. V roce 2019 se konal poslední ročník na fotbalovém hřišti před nucenou pauzou, na kterém už jsme participovali s Kafarou vlastní scénou. Ročník 2020 se kvůli lockdownu musel rušit a už se trochu vytratila chuť původního týmu v akci pokračovat. V roce 2022 po dvouleté pauze jsme se s hlavním organizátorem domluvili na změně konceptu a více jsme se zapojili do organizace. V současné chvíli se na ní po většinu roku podílí asi čtyři lidi, ale na dva dny se do programu zapojí v podstatě celá čtvrť. Festival se přesunul více do centra Obřan, k řece Svitavě a mezi stromy. Program se koná hned na několika stěžejních místech a člověk tak má možnost si více užít i místní genius loci.

Co je na vašem festivalu specifického, jiného, co posluchač jinde nenajde? Proč přijet právě k vám?

Po přesunu festivalu mě vlastně hodně baví ta možnost totálního se odevzdání místu. Baví mě přesun. Mezi Zahradou u Sosny a Kafarou – kdy jdeš kolem řeky a zastavíš se na kafe, kde si poslechneš nějakého básníka. Pivo na verandě Kafary při čekání na koncert, koukáš na kostel a Hády, Odpočinek u hlavní scény mezi topoly, máchání nohou ve Slunečních lázních… Zkrátka takovej pocit, že nemusíš nikam spěchat a že i kdyby jsi viděl za víkend tři koncerty, tak dojedeš domů kulturně vyžitej až až.

Z jaké kapely máš největší radost, nebo na kterou se nejvíc těšíš?

Letos jsme si dali záležet na tom, aby si každý přišel na své, máme trochu kytar, trochu elektroniky, trochu rapu atd., a myslím, že se povedlo dát dohromady více než kvalitní program. Osobně se těším na polské Coals, Past, Annu Vaverkovou a Modré Hory. To jsou mé letošní must see.

Doprovodný program je už pevnou součástí téměř každého festivalu, máte něco, co vybočuje? Trchova zahrada, co je to za prostor, možná ona bude highlightem?

Letos přibude scéna na Trchové zahradě, kde mezi jahodama a pod třešní budou divadla, workshopy a v pozdějším odpoledni koncerty převážně ženských interpretek. Každoročně se tu koná festival ŽenFest, který pořádá Martina Trchová, která se podílí i na organizaci ObrFestu, je to jedno z míst, kde chceme koncentrovat dětské aktivity. Největší důraz dáváme na doprovodný program pro děti – snažíme se aby k nám dorazily rodiny a zvládli si užít celý den všechny věkové kategorie. Druhou silnou částí doprovodného programu je literární pásmo, se kterým nám pomáhá Jan Těsnohlídek, a v rámci odpoledne tak člověk bude moci vyslechnout více než desítku současných spisovatelů a básníků. Myslím, že tyhle dvě věci jsou asi největší highligty, i když doprovodného programu bude ještě více.

Tři nejlepší a nejhorší věci na pořádání festivalu?

Mám rád ten pocit, když už všechno jede, když po roce příprav a chystání hraje muzika. Baví mě potkávat usměvavé lidi a jen tak s někým cizím prohodit pár slov na baru. A poslední ročníky si vyloženě užívám poslední koncert a posedávání na Kafarové verandě, když to všechno skončí.

Nejhorší je ten stres pár dní a pár hodin před začátkem, všechno to švitoření a telefonáty, na co se zapomnělo, co kde chybí… Myslím, že bych si celkově odpustil a byl lépe připravený na fuckupy, ale ty se prostě vždycky nějaké objeví tím, jak nás celou akci pořádá vlastně málo lidí. Papírování po skončení festivalu bych si taky klidně odpustil.

Kam jinam se chystáš o letní sezoně a jsou další brněnské akce vedle té vaší? Napadá mě Krákor v Ostopovicích, který je pokladem svého druhu, možná přespolní nemají ponětí o dalších?

Máme malé dítě, tak jsme teď dva roky jiné akce trochu vypouštěli, ale letos pokukujeme, kam bychom vyrazili, a řešíme, kam s dítětem na víkend za hudbou. Zatím u nás vede Beseda a Povaleč, rádi bychom i na Pop Messe, ale vše je trochu ve hvězdách.

Krákor je pravidelně ve stejný termín, nicméně osobně jsem vždy cítil, že máme trochu jiný záběr. V posledních letech se začínají v červnu konat další akce, které se buď začaly konat nově, případně přesunuly z podzimu na jaro. Je to trochu škoda. Letos ve stejný termín budou v Brně tři festivaly. Všechny s trochu jiným záběrem, ale osobně si myslím, že pokud budeme plánovat další ročník, tak s přihlédnutím k tomuhle.