Track týdne: Nothing, Nowhere – Death

Joseph Mulherin alias Nothing, Nowhere ušel od svého debutu v roce 2015 pěkně dlouhou cestu. Po prvních krůčcích, které představovaly nahrávky The Nothing, Nowhere LP nebo Bummer, se vnímavý rapper představil masovějšímu publiku s deskami Reaper a Ruiner. Z ní pochází i stejnojmenná skladba, která jej proslavila a dodnes patří spolu se singlem Hammer k jeho vůbec nejpopulárnějším.

Loňskou letní tour musel Nothing, Nowhere předčasně ukončit kvůli nedobrému psychickému stavu, když se jeho panické záchvaty zhoršily natolik, že zhubl sedm kilogramů. Poté trávil většinu času ve svém oblíbeném Vermontu, který zmiňuje i v několika písních, odmlčel se na sociálních sítích a téměř se odtrhl od okolního světa. Čas krom terapií a studiu buddhismu a taoismu věnoval také skládání. EP Bloodlust, na kterém spolupracoval například s bubeníkem Blink-182 Travisem Barkerem, vyšlo na konci minulého roku, ale ke skutečnému otřesu v rapperově tvorbě došlo až před pár dny s nejnovějším singlem Death. Místo melancholických až zasněných melodií a citlivých, jemně rapovaných textů, přichází zkreslené kytarové riffy, zloba a naturalistické verše, ze kterých sálá hněv namířený vůči společnosti i sobě samému. Pocity zmaru a smutku známé z jeho starší tvorby se zde obracejí v agresivní rýmy: „I remember growing up wasn't easy, That I said that I'm a shit like a feces“ nebo „Wake up and I'm down with the sickness.“ Ty se prolínají s odkazy na skupinu Linkin Park, na níž odkazuje i aranžmá skladby.

Náladu singlu podtrhují výkřiky: „I scare myself to death, I scare myself to death.“ Nothing, Nowhere v textu mnohokrát zmiňuje vlastní nemoc nebo apokalypsu, jejímž hlavním motivem je strach, a to jak z dění ve světě, tak ze sebe samého. A jde dál, pohrává si dokonce s myšlenkou na smrt. Ovšem když už je vše kolem vzhůru nohama a smrt je opravdu blízko, pud sebezáchovy jej neopouští.