Hledání ztraceného lesa (David Byrne)
Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.
Mrtvý muž (Alva Noto + Fennesz)
Samozřejmě přeháním – ti dva byli sehraní a věděli, co od sebe vzájemně čekat. Věděl to i vkusný geometrický šetřič obrazovky za nimi.
Hebké povrchy (Jordi Savall a Hespèrion XXI)
Nedošlo na mého nadevše milovaného Williama Lawese, kterého doporučuji od Liberce po Liverpool, ale struny různého ladění se spolu mazlily podle dávných pokynů i současného rozpoložení kapelníka.
Heslo na riffy a autobusový lístek do ráje (Lípa Musica)
Do zmoklé České Lípy jsem nevyrazil za žádným metalem, stonerem, poštovským ni matematickým rockem, ale na varhanní hřímání i preludování, jak ho do not zapsal Petr Eben.
Full Moon 15: Kwisatz Herad (Playlist: Stéphane Picq – Dune: Spice Opera)
Někdy stačí jediná krásně zahraná nota, objevil si pro sebe kdysi estonský skladatel Arvo Pärt. Jindy jich může být i víc, ale musí je hrát YM3812, dodávám drze.
Nebuďme zdvořilí (Laurie Anderson with Sexmob)
Když došlo na O Superman, nebudu lhát, že mě nedojala – slyšet naživo basový nájezd doprovázející „so hold me, mom“ je samozřejmě chvilka do památníčku.
Sladké mámení (Lucrecia Dalt)
Často nebylo zřejmé, na které straně pódia jaký hudební prvek vzniká, občas jsme taky netušili, jestli už tleskat. Rozhodně jsme ale tleskat chtěli a potřebovali.
Lucerní snění (Algiers)
Vím, vím. Pokaždé, když si někdo stěžuje na lucerní zvuk, bůh zabije zvukaře, ale když si v relativně krotkém intru Death March musíte kytary jenom domýšlet...
Citový vyděrač Nils Frahm
Podezřelý: Frahm, Nils, ročník 1982, státní příslušnost německá, žánrová „contemporary classical“. Už máte dostatek indicií?
Pěsti vzduchem (Dälek)
Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.
Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču
"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.
Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette
Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.
Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)
Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.
Reportáž psaná na zahrádce (Big Business + Děti deště)
Jared Warren tu svou mezi songy pečlivě ladil, ale mně spíš přišlo, že plní míchačku.
Good vibrations (Deafheaven & co.)
Svůj vztah k Deafheaven bych definoval jako uznale vlažný: uznávám, o co se v různých permutacích snaží, ale když jsem je viděl naposledy, nijak mne to nerozpálilo.
Víc než jen rozmar? (Anguish)
Řekni mi, jaká trička vidíš na kuřácích před koncertem, a já ti řeknu, jaký bude? Godflesh, Swans, Zappa, Faust. Faustů bylo hned několik.
Gavin Bryars: Shakespeare jak ho neznáte
Nahrávka jeho rané skladby Potopení Titaniku má na někdejším labelu Obscure Briana Ena katalogové číslo jedna a předznamenala... Rozhovor.
Je Jakub Adamec člověk?
Adamcova vesmírná diskotéka duní neotřele i v tom smyslu, že by si její autor občas mohl otřít prach z knobů na syntezátorech.
Divoká banda: Space & Sound + Ostravská banda v Praze
Zatímco obě Cageovy skladby kreslily vesmír s myriádami mrkajících bodů, Stonava dvakrát vpadla do záběru jako neurvalý, ale fascinující vesmírný koráb...