Ve městě hazardu a krve (American Vampire vol. 2)

Po úvodu do problematiky upíří rasy na novém kontinentě se Scott Snyder zbavil Stephena Kinga a jede sólo, dámy a pánové. A je třeba podotknout, že mu to píše stejně dobře jako po boku mistra hororu, který se omluvil, že musí do mašiny doklepat sequel ke svému majstrštyku Osvícení jménem Doktor Spánek. Znovu se dočkáváme dvou částí z americké upíří fresky a znovu je jeden příběh Skinnerův a jeden Pearl. Akce ubylo, ale atmosféra je hutná jako dobře uleželá AB+.

Ďábel v písku začíná sice kdesi v Coloradu, ale hlavním dějištěm je Las Vegas. Píše se rok 1936 a stavba Boulderské (později Hooverovy) přehrady se blíží k velkému finále. Když se tu z čista jasna začnou vršit vycucané mrtvoly hlavních podílníků stavby. Vegas je klasa, i Kája Gott obětoval převzetí Zlatého slavíka kvůli menšímu kšeftu ve městě neonů, hazardu a falešné Eiffelovky. Zde vidíme město v době úplného vzniku, spíš vesnici než pouštní metropoli. Koně pomalu nahrazují auta, písek asfalt a k bordelům se přistavují kasina - náš zákazník náš pán. Hlavním hrdinou příběhu ale není starý známý první upír „made in USA“ Skinner Sweet, nýbrž policajt Cash „Pan Prachy“ McCogan, kterému případ přistane na talíři.

Snyder představuje nové postavy (nebo děti těch starých), protože čas neúprosně sviští a jenom „das Vampir“ má pleť bez vrásek. Dělá to s citem, všechny postavy pracují pro příběh a na scénu konečně přichází organizace, která se lovem pijáků krve živí (tzv. Vazalové Jitřenky). Autor vnáší do všeho trochu světla a upíry rozškatulkovává pro čtenářův lepší přehled.

Úniková cesta, kratší z příběhů, je spíš lehkým rozjímáním tří lidí, pardon člověka a dvou upírek. Hattie a Pearl byly nejlepší kamarádky, ale události minulé knihy tímhle vztahem dost zamávaly. Pomsta za provedené křivdy na sebe nenechá dlouho čekat a Hattie se vydává po stopě za Pearl a jejím milým, kteří se z Los Angeles uklidili kamsi na venkov. Snyder vypráví příběh lásky stárnoucího člověka a upíra, předkládá úvahy, které choré mozky v Hollywoodu nejsou schopny natavit do filmů s touto tematikou. Chytře se v závěru vyhýbá konfliktu, který mohl směřovat ke klišé (jednou k němu nejspíš dojde, ale opravdu není třeba spěchat), nabízí místo něj kabriolet a otevřenou cestu.

Dvorní kreslíř série Rafael Albuquerque, lepšící se s každým dalším rámečkem (obdivuhodná dvojstrana s Boulderskou přehradou), si pro retrospektivní části prvního příběhu přizval na pomoc talentovaného brazilského kreslíře Matea Santoloucu. Druhý příběh je pak pod jeho taktovkou celý, což je velice osvěžující. Možná je i škoda, že další knihy se pak vrací pod Albuquerqovo vedení, protože není tak přesný a proti Santoloucovi zaostává v detailech. Koloring Davea McCaiga stále nemá chybu.

Když vedle sebe urovnáte hřbety (pevná vazba je samozřejmostí), chlístance krve na nich na sebe navazují. Stejně jako příběh Pearl a Skinnera Sweeta, který se pomalu vine minulým stoletím vstříc druhé světové válce. BB/art na konci nabízí ochutnávku v podobě několika málo stránek z třetí knihy, kde se naši upíří přátelé ocitají v zákopech na ostrově Tchajpan. Vydavatelé slibují brzké vydání. Rozhodně je na co se těšit.