Vstupní prohlídka: Branko’s Bridge

Je to zvláštní trend, nahrazovat basáky klávesáky, ale na takhle svébytný indie rock, jaký předvádí Branko’s Bridge, nejsou čtyři tlusté struny třeba. Pražský kvartet nezahálí – před pár dny pustili do světa debutové EP Should’ve Been Here, pokřtí ho 9. května v Underdogs’ po boku Good Times Only (taky finalisté 1band2play, no jéje) a Hello Marcel a předchází mu celorepublikové turné se zastávkami ve Lhotce, Brně, Znojmě, Hradci Králové... a ještě dál. Nechybí jim zahloubanost, ale taky nadrzlý smysl pro humor. A ten se vždycky dobře čte.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

Vojta: Chtěl jsem využít možnosti dělat blbosti, dokud si to věkem a závazky ještě můžu dovolit. Chtěl jsem si prostě vyrazit z kopýtka. Až jednou bude ten den, kdy budu sedět na houpacím křesle a řešit hypotéky, nájmy nebo daně, tak si můžu říct, že nemám, co si vyčítat - že jsem využil nesmyslnost mládí dobře.

Kuba: Tvrdý kytary.

Jonáš: Hudba, kterou poslouchám.

Dany: Inspirace pro styl, který hraju s kapelou, přicházela a přichází postupně, ale kořeny to má určitě v chození na živé koncerty a nasávání tamní atmosféry.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

Vojta: Studuju medicínu a snažím se přijít na to, jak to zkloubit se životem.

Kuba: Pracuju, studuju anglistiku/amerikanistiku na FF.

Jonáš: Píšu, studuju žurnalistiku, ale hudba mě provází úplně všude.

Dany: Studuju práva, ale čím dál víc mě baví projížďky noční Prahou a hrabání se v útrobách svýho auta. Hudba mi ale prostupuje vším, čím se zabývám.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?

Vojta: Občas nemám náladu na lidi, na svět, řeším tisíc věcí, každodenní problémy. Časová náročnost kapely. A taky mám furt odřený péro.

Kuba: Nošení věcí.

Jonáš: Komunikace.

Dany: Domluva na zkouškách, nošení věcí a poslouchání Vojtových problémů.

fotogalerie z loňského koncertu v brněnské Leitnerce zde

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Vojta: Emma Smetana nebo 2 girls 1 cup.

Kuba: Bong na lačno.

Jonáš: Pád z okna.

Dany: Vojtovy problémy.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Vojta: Dáda Patrasová.

Kuba: Pivka, viagra a kyblík hot wings.

Jonáš: Mňamburger se šmakovou omáčkou.

Dany: Nevim, ale cesta na koncert se nesmí obejít bez mekáče.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

Vojta: Struny, podplácení svědků.

Kuba: Struny a efekty.

Jonáš: Piva na koncertech, na darkwebu nakupuju followery naší kapele.

Dany: Jídlo na koncertech a po cestě na ně.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?

Vojta: Bush did 9/11. Emma Smetana není ze smetany. Kredity budou stačit.

Kuba: A jedeš. A jedeš. A jedeš.

Jonáš: Současný svět nelze charakterizovat úplně jednoduše a krátce, jelikož je velmi komplexní a rychle se otáčející, zejména v posledních měsících a dnech, proto se domnívám, že tato otázka je trochu nesprávně položená a mělká, a současně si myslím, že by se dala položit i jinak, ovšem pokud tento faktor přehlédnu, mohu se domnívat a současně i pokládat své myšlenky na papír v tom směru, že na tomto světě se mnoho lidí snaží zaobalovat infantilní odpovědi do dalekosáhlých, vědecky znějících, avšak stejně plochých a mdlých formátů, které neposkytují jistě světaznalému redaktorovi žádné kloudné informace a u prostého posluchače či čtenáře jen těžko dojdou pochopení.

Pokud však odhlédneme od všech reálií, které mou osobnost donutily vepsat toto svědectví o současném světě, ať už férově, nebo ne, musíme si položit důležitou otázku: „Existuje ježíšek?” Možná ano, možná ne.

Dany: Existují dokumenty o “Flatearth movement”. Tady je pavouk. Jsem ale přehnaně kritický, takže je moje vize světa přehnaně zkreslená.