Vstupní prohlídka: Člověk krve

Písničkář Člověk krve koncertuje už řadu let, do letošního roku se ale zapsal velmi povedeným albem V kuchyni. Desku mu produkoval Tomáš Tkáč (Pris, Něco něco), na jehož labelu Divnosti nahrávka vyšla. Upřímnost i naivita, texty o životě v krajinách u Stříbrné Skalice, o hloubkách lesů, skal, ruin i vlastní duše. Jaké inspirace se v jeho hudbě se odráží? A jak je spojit v jeden jediný svébytný vesmír, který lze nahrát na desku?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

Co si pamatuju, vždycky se u nás doma otáčely gramofonové desky Greenhornů, Spirituálů, Poutníků… Tyhle kapely vonící táborákem a jitřním lesem mi učarovaly. Starší brácha poslouchal Dylana a začal hrát na kytaru. Šel jsem v jeho šlépějích. On se dal později k filmu, mně zůstala muzika.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

Studuju vysokou školu. Rád vandruju po různých krajích, čtu knihy a chodím do kina. Občas zajdu na fotbal nebo do hospody.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?

Při současné morové ráně je nejhorší to nehraní.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Kupříkladu na vandru všechna krása kolem. Před člověkem se vyjevují obrazy, jako by někdo měnil kulisy světa, je to divadlo. Než člověk stačí zpozornět, je doma a stýská se mu po těch divech. Během hraní většinou špatně nesu hluk. Při hučení pod pódiem se nedá pořádně soustředit.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Rád si dám medovinu, starou mysliveckou, případně griotku. Obecně moc neholduju alkoholu, ale tohle pití mám spojené s dobrými lidmi a místy. Mít něco z toho v zákulisí, byl bych šťastný. Jo a kafe taky. Co se jídla týče, tak rozhodně bez chlebíčků, oschlých chlebíčků – pohrobků včerejších svátků.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

Nedávno jsem si kupříkladu pořídil staré šestistrunné bendžo Mustang, dal jsem za něj půl stipendia, ale nelituju.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?

Upřímně vůbec nedokážu v krátkosti postihnout, jaký je současný svět. Svět je, jakej je, doba je zlá. Můj svět je každopádně plnej lásky a kamarádství a za to jsem opravdu vděčnej.