Vstupní prohlídka: Songs from Utopia

Česko-švýcarská dvojice Rebekka Zarkava a Jura Doležal se u nás objevuje pravidelně a nezřídka v létě, letos jste je mohli vidět třeba na ústské veselici Mišmaš party. Rubrika Vstupní prohlídka většinou patří začínajícím kapelám, ale Songs from Utopia jsou v našich končinách stále tak nějak na začátku. Anebo ne? „Připravujeme několik nových skladeb, které budeme koncem října natáčet ve španělském Gijónu s producentem Jorgem Muñoz-Cobem Gonzalezem, s nímž už jsme několikrát spolupracovali. V druhé polovině října budeme hrát několik koncertu ve Francii a Španělsku a moc se těšíme na koncerty v Česku,“ říká Doležal. Songs from Utopia mají za sebou tři nahrávky, na nichž rozvíjejí svou lásku k blues, rokenrolu a šedesátým letům obecně, nenechte si je ujít v Praze i v Brně, sotva za pár dní…

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

R: Staré blues se všemi souvisejícími styly.

J: Jazzoví muzikanti, stejně jako kapely a hudebníci 60. a 70. let.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

R: Píšu sci-fi příběhy a bojuji za práva zvířat, aby s nimi nebylo jednáno jako s předměty.

J: Mám běžnou práci v jedné společnosti a vydělávám si tak na živobytí. Vyučuju bicí a dělám všechny naše videoklipy.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?

R: Pokud nemáme žádné naplánované koncerty.

J: Když si předkapela vezme více času, než máme k dispozici my.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

R: Děti na jevišti, psi bez ochrany sluchu a publikum, které neukazuje pocity.

J: Organizátor, který nám během koncertu naznačuje, že jsme příliš hlasití.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

R: Voda, chléb, tankové pivo, Grand Reserva Malbec 2013.

J: Minerální voda a ovoce, pivo.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

R: Hraju na kytaru a píšu nové skladby.

J: Hraju na bicí a poslouchám hudbu.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?

R: Chaotický, brutální, chamtivý. Ale také převážně krásný.

J: Evropa se politicky stále více přibližuje k nacionalismu. Nové země Unie chtějí její výhody, aniž by samy chtěly něco přinést. Lidi se chovají jako jednotlivci a často zapomínají, že kolem nich jsou i další bytosti, které potřebují k soužití.