Význam slova „neuvěřitelný“ (Tři blízcí neznámí)

Padesátníci Edward, David a Robert jsou trojčata. Po narození byli rozděleni a každý z nich umístěn do jiné rodiny, aniž by adoptivní rodiče o existenci zbylých dvou dětí věděli. Dvacet let bratři netušili, že po světě chodí dva další lidi, kteří vypadají stejně jako oni. Až se roku 1980 docela náhodou potkali.

Příběh, který vrací význam nadužívanému slovu „neuvěřitelný“, popisuje dokumentární film Tři blízcí neznámí. Pomocí záběrů z besed a talk show, ve kterých sourozenci vystupovali, uvádí diváky do děje - mediální poprask, který kuriózní situace ve své době vyvolala, poskytl režisérovi Timu Wardlovi mnoho dobových materiálů. V rozhovorech s bratry a jejich adoptivními rodiči se ale pouští hlouběji: k otázce, jak mohlo k odloučení vůbec dojít. To pomáhá objasnit i novinář Lawrence Wright, který celou historii zpracoval pro New York Times už v roce 1995.

Scénář přináší každých patnáct minut těžko uvěřitelný zvrat a připomíná kvalitně vystavěnou detektivku, pečlivě dávkuje otázky a odpovědi tak, aby byl divák v permanentním stavu ohromení. Zároveň se mu daří na většinu otázek, které z faktů vyplývají, důvěryhodně odpovídat. Děj válcuje méně povedené aspekty filmu, třeba zařazení nepříliš vkusných rekonstrukcí momentek z dětství trojčat. A díky zvláštnosti životního příběhu „blízkých neznámých“ snímek unese i několik laciných záběrů, zdůrazňujících citová hnutí zoomováním.

Všichni respondenti mají s vystupováním před kamerou zkušenost. V průběhu filmu se postupně rozplývá počáteční dojem, že v rozhovorech přehrávají, důsledky separace v postavách i po letech budí opravdově působící emoce. Ty postupně doléhají i na diváka, pobavené ohromení z úvodu vystřídá u závěrečných titulků soucit.

V porovnání s „wow dokumenty“ jako Pátrání po Sugarmanovi vynikají Tři blízcí neznámí tím, že nezveličují. Nepotřebují to, osud trojčat je dostatečně neobyčejný a emotivní, a to mnohem rafinovanějším způsobem, než by člověk čekal po zhlédnutí traileru. Navíc přirozeně otevírá hlubokou otázku, jestli člověka více formuje výchova, nebo geny. Dokument vyváženě kombinuje přístupnost a přesah, a díky tomu vyniká to nejzajímavější: samotný příběh.