Články / Reporty

Zmrzlina, co se jí očima (Letní filmová škola)

Zmrzlina, co se jí očima (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová | Články / Reporty | 12.08.2020

Rozpálené srdce Slovácka svlažil noční déšť, ale i studená sprcha rozhořčených hlasů z online světa. Hashtag roušky a zodpovědnost.

Tahle online bitva o lidské zdraví byla před mým offline festivalovým modem skrytá, až do včerejší tiskové konference. „My tady přece nebudeme nikomu nasazovat roušky násilím. Když překročí počet diváků v sále stovku, vyskočí na plátno slide s jasným pokynem, roušky nasadit. To je dostatečné opatření, které je založené hlavně na sdílené toleranci a ohleduplnosti,“ řekla ředitelka festivalu Radana Korená. Její proslov je spontánní reakcí na jeden celkem zbytečně agresivní článek a různé diskuze poletující po sociálních sítích. A tak mě ještě dlouho po zhlédnutí posledního filmu zaměstnává googlování hejtů.

Dobrou noc a nasaďte si, vy víte co

Celkem příznačně jdu večer na film Dobrou noc a hodně štěstí. Ideální společník pro rozmýšlení o nesmyslném honu na viníky. Sice u něj několikrát zamhouřím oči, ale z toho viním pošetilou kombinaci slivovice a vína. Režijní počin George Clooneyho, je rekonstrukcí sporu komentátora zpravodajství stanice CBS Edwarda Murrowa se senátorem Josephem McCarthym. Ten stál v 50. letech v čele výboru, jenž vyšetřoval občany podezřelé ze spolupráce s komunisty. Zajímavá paralela k současné situaci, ve které hledáme problémy, tam kde nejsou, a v uměle vykonstruovaných procesech potápíme ty, kteří se i ve světle současných událostí rozhodli svoje aktivit nezatratit a nabídnout divákům alespoň malou doušku festivalové vláhy v už tak dost společensky vyprahlém létě. A tak místo toho, aby nás kultura spojovala, začíná nás rozdělovat.

Celé tohle palčivé téma má ale kořeny zapuštěné daleko hlouběji. Vládní nařízení udělala z kultury zbytečnou a naprosto postradatelnou věc. Něco, co můžeme a musíme obětovat v bitvě za naše zdraví. A pojďme to udělat raději preventivně. Vyjít ven, jít do práce a nakoupit, v pořádku. Vyjít ven a dívat se na film v kině, neuvěřitelná nezodpovědnost. Lehce rozvolněná smyčka se začíná s každým hlubším nádechem zase utahovat. Nenávidíme ve jménu bezpečnosti. Upozaďujeme kulturu, pro dobro nás všech. Naštěstí poskytuje letošní filmový výběr z hroznů Uherského Hradiště nespočet morálních metafor terapeutického charakteru.

Všechny barvy Pleasantville

Večeře každý den přesně v šest, knihy plné prázdných stránek a oddělené postele. Sex ani násilí totiž v tomhle světě neexistují a všichni s úsměvem plní svoji denní rutinu. Vítejte v Pleasantville, městečku zázraků a filmu, ve kterém mladý Tobey Maguire poctivě trénuje na svoje pozdější líbačky mezi kapkami deště a pavučinami. Pleasantville je americký sitcom z padesátých let a zároveň nejoblíbenější seriál teenagera Davida, který ho pokládá za svůj ideál dokonalosti. Při hádce se svoji sestrou Jennifer se jeho ideál zhmotní v realitu a díky prapodivnému televiznímu ovladači se oba sourozenci ocitají přímo uprostřed černobílého světa v roli hlavních postav Mary Sue a Buda. David hraje podle pravidel, ale Jennifer se rozhodne svým chování porušit všechny konvence konzervativního místa. Na svoji stranu postupně stáhne i většinu obyvatel a přesně nalajnovaná realita se pomalu mění v chaos. Každé postavě, jež překročí svůj vlastní stín, se místo uměle vystavěného černobílého světa začíná objevovat ten reálný, plný barev, ale i každodenních starostí. Nakonec hýří Pleasantville všemi odstíny lidskosti. Tenhle scénář se bohužel v současnosti odehrává spíš pozpátku, z reálného světa se barvy pomalu vytrácí. Sedíme v jeskyni, sledujeme stíny, pleteme si oheň se sluncem a věříme v iluzi bezpečí.

Stejně jako Wajdův Člověk z mramoru jsme se ocitli uprostřed situace, kterou nemůžeme úplně ovlivnit. Lze se s ní buď pasivně smířit, anebo s ní aktivně naložit. Letní filmová škola se rozhodla do toho risku jít. A i když všechno není jen zalité sluncem a bodrým slováckým spiritem, zbytečná kritika a ukazování prstem bere energii a nadšení nejen organizátorům, ale i divákům. Ti ji pak musí dočerpávat zpět z místních sklípků a divokých půlnočních projekcí. A to je dlouhodobě neudržitelná disciplína.

fotogalerie z festivalu najdete zde a tady

Info

Letní filmová škola
7.–12. 8. 2020, Uherské Hradiště

foto © Romana Kovacsova

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Metronome ještě nemá vybudovanou tradici

Zdeněk Němec 29.06.2022

Nick Cave & The Bad Seeds, Beck a Underworld coby headlineři letošního Metronomu zabodovali. Co ostatní, co všechno ostatní?

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Noc nikdy neutekla tak rychle (Mišmaš)

Veronika Miksová, cyril kosak 26.06.2022

Jsme doma, nebo venku? Jak se dívat na vývoj festivalu Mišmaš a jak na karpatské výhledy? O potocích lásky, dobrý lidech a dětech coby nadějích.

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace