Znásilnění, nebo přirozená evoluce? (American Vampire vol.1)

Duo King/Snyder přivádí v Americkém upírovi k životu dva paralelní příběhy. První o dívce, která se nedobrovolně stane součástí mýtu, jehož se dnes po srdcervoucím (a mozky drásajícím) příběhu Belly a Edwarda nebojí kluci ani holky, jen racionálně uvažující dospívající. Ocitáme se v Los Angeles roku 1925, kde se k životu právě probouzí pohyblivé obrázky. Kráska se dostává se do křížku s upíry a snad toho neřeknu příliš, když prozradím, že za to zaplatí životem. Na scéně se objevuje nečekaný pomocník se špičatými zuby a slabostí pro sladké Skinner Sweet, zachrání jí život a změní ho od základů.

Druhý příběh vypráví o zrodu prvního upíra na novém kontinentu, kterým je právě prohnilý zloděj a sarkastický hajzl Skinner Sweet, toho času jedoucí na popravu a cumlající jakési cukrátko. Léta páně 1880 a Divoký západ je přesně taková žumpa, jak ji vykreslil Clint Eastwood v Nesmiřitelných. Vampýr se ze Sweeta stane úplnou náhodou a evropská upíří smetánka se proto postará, aby z hrobu, ve kterém skončil, jen tak nevylezl a postaví na něm přehradu. Skinner se ale po dvaceti letech ven dostane. Do podivné doby (“Starosta je Mexičan?!”), hladový, drobet nasraný, ale v mnoha směrech vylepšený. Cukrátka už jeho hlad neuhasí, a tak započnou jatka.

U Amerického upíra (první části, jak naznačuje číslovka na vazbě) jen těžko říct, kdo z autorů měl na výsledek jaký vliv. Oba autoři si ve vší skromnosti přehazují horký brambor viny (King v předmluvě, Snyder v doslovu) a každý je podepsán pod jiným příběhem, přesto tu něco nehraje. Silná ženská hrdinka bývá doménou románů Stephena Kinga, stejně jako láska k filmům. Přesto je příběh Pearl, tvrdě pracující dívky nucené konfrontovat evropské krvežíznivé stvůry, až kingovsky povědomý. Stojí ale pod ním jméno Scotta Snydera, jehož dítětem je hlavní antihrdina Kingova příběhu (to sám přiznává) - Skinner Sweet, který paradoxně Kinga nepřipomíná ani trochu. Jen je tu obvyklá Kingova berlička, spisovatel vypravěčem. Jako by se oba snažili vepsat do bot toho druhého. Nic proti tomu, je to osvěžující a řádně osudové.

Snyder s prvním upírem přeměněným v Severní Americe mění klasická pravidla žánru. Jistě, máme tu Evropany, kterým vadí sluníčko a nefandí nábytku z borového dřeva, ale taky tu máme americké upíry, kteří jsou (ach, ta yankeeyovská ješitnost) v mnoha směrech lepší. Abych vám nezkazil všechnu legraci, uvedu pouze, že jsou krapet trvanlivější a slunce jim nevadí. Leckomu může tohle kopání do legendy připadat urážející, ale právě naopak. Otevírá to nové obzory, druh příběhu, který neznáme, a na pozadí toho je budována moderní Amerika. Snyder si pohlídal dobové reálie a jedna z konfrontací se odehrává u proslulého nápisu HOLLYWOODLAND, když už jsme v tom Městě andělů. Jatka, jichž jsme na stránkách svědky, jsou v určitých drobnostech podobné spoustě moderních příběhových variací na téma, z nejznámějších zmiňme upírobijce Bladea a sérii Underworld s latexovou zadnicí Kate Beckinsale.

Kresbu měl na svědomí Rafael Albuquerque, který se může pochlubit kusy Savage Brothers, Blue Beetle, Crimeland nebo Superman/Batman. Nemohu ji vysloveně pochválit, ale patří mezi lepší průměr s očividnými odkazy na Hellboye Mikea Mignoly (dobře si prohlédněte dekadentní výzdobu upířího sídla). Místy je jeho kresba ostrá, místy rozmazaná, postavy nevypadají vždy stejně a nebýt úžasné práce s barvou Davea McCaiga, výsledek by vypadal mnohem hůř. Přesto mohu úvodní kapitolu ságy vřele doporučit.

Kniha vychází v prvním českém vydání pod nakladatelstvím BB/art. Je vázaná a v knihovničce vypadá opravdu dobře. Na závěr je přidáno několik skic, obálek a vybraných stránek scénáře, o překlad se postaral zkušený Viktor Janiš. Podle posledních informací je série prozatím pětidílná a podíváme se v ní do Las Vegas třicátých let, mrazivých zákopů druhé světové války a na komunistické šílenství let padesátých. Snyder přežvykuje legendu po svém a jen tak mimochodem dodává, že dějiny Spojených států amerických byly, navzdory spoustě keců o toleranci a svobodě, vždycky psány krví. Sladkou krví.