Články / Recenze

Beránci a vlci. Noc a den nebo skrytá identita?

Beránci a vlci. Noc a den nebo skrytá identita?

Milan Bátor | Články / Recenze | 20.09.2017

Beránci a vlci jsou „crossoverový“ projekt, který zastřešuje čtyři různorodé muzikantské rodiny. Hlavním strůjcem alba je kontrabasista Marian Friedl, který se pokusil spojit svůj pohled na moravskou lidovou hudbu s jinými folklorními oblastmi i jazzem. Proto si přizval houslistku Jitku Šuranskou s Triem, Sdružení nezávislých jazzmenů, Ženský sbor z Kudlovic (taktéž vedený Šuranskou) a soubor pištců a dudáků vtipně pojmenovaný RukyNaDudy.


Z celého sdružení vynikajících instrumentalistů prýští muzika všemi póry, jak je patrné od první (Do hory) až k poslední třinácté (Svatební) písni. Ústní lidová slovesnost se na nahrávce mísí s textovou i hudební tvorbou Friedla, která svou filozofickou i osobní výpovědí stoupá jako míza od kořenů ke košatě rozvětvené world music. Friedl autorsky zazářil v písni Kyčera, kterou vyplňují dvě náladově kontrastní roviny, v nichž jsou ženy živlem a sršícím elementem. Friedl je také tvůrcem většiny aranží, jež se stávají po několika posleších nezapomenutelné.

Jednou z nejsilnějších stránek nahrávky jsou jazzové variace na folklorní melodii písně Hradiště, která získala propojením Ženského sboru z Kudlovic se Sdružením nezávislých jazzmenů mystický rozměr. Archetypální odvěkostí rovněž rezonuje podivuhodná píseň Aj, starala sa, a to díky neučesaným sborům i zvukomalebnosti, na níž se podílí broušení kosy, výkřiky radosti i cinkání kravských zvonců.

Dramaturgie celého alba by možná snesla větší podíl jazzové složky, ve výsledku mírně převládá folklorně-folková cesta. Beránci a vlci strhávají bezbřehou muzikalitou, která vyzařuje z každého tónu saxofonů, mandolíny, dud, kontrabasu, fléten, houslí a všech dalších lidových nástrojů. Název nahrávky pak vystihuje i její obsah, příčina vznítí následek a ten pak nezní jako učesaný folklórní exponát. Spíš přesvědčuje, že vše je dílem neodolatelného puzení.

Info

Beránci a vlci – st (Indies Scope, 2017)
www.indies.eu/alba/3448/beranci-a-vlci

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zrcadlo za éterickou mlhou (Drab Majesty)

redakce 20.08.2019

Každý mileniál hovící osmdesátkovým zvukům spojovaným s gotickou subkulturou musí být vděčný za jeho soudobou renesanci.

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.