Články / Reporty

Blues Alive: Oslava svobody

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 17.11.2019

A je to. BluesAlive dospěl ke konci svého čtyřiadvacátého ročníku a de facto odstartoval přípravy na oslavy festivalového jubilea. I třetí den se nesl ve znamení tradice nastolené předchozími dvěma dny. I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

Opět se začínalo u našich severních sousedů. Podobně jako páteční Forsal, i Selesian Hammond Group předvedli vybroušený set, tentokrát více postavený na zvuku hammondek pod rychlými prsty Jacka Zajace a zpěvu Joanny Kaniewské. Rozdíl tu ale byl – menší show, méně póz. A tedy i více přirozenosti a uvěřitelnosti.

Kytaristů, jako je Noah Wotherspoon, jsou spousty. Všichni odehrají podobně vyspělé vystoupení, spolehlivě si omotávají publikum kolem prstu, ale jen málokterý dovede předvést něco skutečně nového, přidat nějaké to koření, které by jeho hru dokázalo vydělit z davu. Zároveň lze jen obtížně něco vytýkat. Wotherspoon hrál na jistotu, s lehkostí i přesností, jen nelze mluvit o úchvatném výkonu.

Pro „kovboje z Georgie“ Zacha Daye byl jeho koncert premiérou nejen českou, ale i evropskou. Rozpačitý šum v publiku způsobil pohled na dlouhovlasého blonďáka vyzbrojeného pouze baterií tří kytar – dokáže celý set utáhnout s tak omezeným výrazovým rejstříkem? Nicméně dřevní blues z Delty, řezané vlivy country, zafungovalo rychle. Když pak bylo celé vystoupení korunováno sólem na elektrickou cigar box kytaru a sympatickým projevem interpreta, který se pohyboval v publiku a ochotně se s návštěvníky fotil, bylo jasno.

fotogalerie ze závěrečného festivalového dne k vidění zde

Britské Catfish provází slušný hype oceňované mladé kapely z britských ostrovů, ledacos sliboval i ohnivý přebal aktuálního alba. Nicméně nebylo to tak výbušné, jak se čekalo. V kytaristovi Mattu Longovi nicméně dříme velký potenciál, viz jeho neobvyklé spojování bluesového feelingu v sólech s jakýmsi prostorově méně sevřeným přístupem, který je charakteristický spíše pro hráče z artrockového ranku.

Kenny Neal si pro sebe ukradl poslední den festivalu koncertem, který co do energie dalece překračoval to, co je v Šumperku už dobrým zvukem. Šlapající kapela, frontman, bavič, ale hlavně výborný muzikant střídající kytaru a harmoniku, ale také schopný si od basáka vypůjčit jeho nástroj. Neskutečný drive, válcující entuziasmus a mimořádná, bluesovým smutkem nekalená radost. Tečka jak víno, kterou ještě povýšil závěrečný jam Neala se svými „předskokany“ Zachem Dayem a Mattem Longem z Catfish. Tahle trojice přehoupla akci dlouze přes půlnoc. A chtě nechtě byl tenhle gejzír neutuchající energie tou nejlepší možnou oslavou třiceti let svobody. Na politiku se v Šumperku nikdy netlačilo, letos byl ale tento rozměr přítomný v průběhu celého festivalu.

BluesAlive si i ve svém čtyřiadvacátém ročníku udržel stoupající tendenci posledních let. Stabilně vlídná atmosféra, program, který se nebojí rozšiřovat svůj záběr, a přesto zůstává věrný blues, a hlavně vnímavé publikum, které ví, že se na dramaturgii může spolehnout. Dobré to bylo, jak jinak.

Info

BluesAlive
16. 11. 2019 Dům kultury, Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace