Články / Recenze

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Valentýna Žišková | Články / Recenze | 23.01.2021

Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad. Hrabal donedávna působil především na scéně slam poetry (mistr ČR 2018), v poslední době se přesunul k hudbě (skupina Bartleby) a psané poezii, debutoval sbírkou Nezkoušej se usmát (2019).

Oproti jeho prvotině se v Raccích vytrácí esenciální zkratkovitost a minimalismus, není ale zřejmé, ve prospěch čeho se tak děje. Hrabalovi zůstávají na obecné rovině stejná témata – stále tu běží o mezilidské vztahy, reflexi vnitřních pochodů, světových událostí. Je to především forma, která je odlišná, zároveň ale bylo dokonale ovládnuté vyjadřování v první sbírce tím, díky čemu byla ojedinělá a úderná.

Posun je nejznatelnější při četbě první, stejnojmenné básně Racci, básně současně nejdelší. Sestává z minipříběhů propojených říkankovitou obměnou refrénu s leitmotivem „bytí v pořádku“, přičemž z obsahu básně je zjevné, že nic v pořádku není – svět, vztahy, ani sami jedinci (ptačí i lidští). Působivou melancholickou až apatickou atmosféru narušují nadbytečná vyjádření „racci/ se stali nelétavými ptáky/ uvěřili že –– stát/ je pevnější/ než být svobodný/ tak křídla ochabla a utichla“ a hlavně didaktický tón celé básně „racci/ žerou odpad/ jsou to češi/ ptactva […] dcera zírá/ jak to/ že to proboha nevidíte/ polije se benzínem/ -/ -/ kráva/ pomyslí si všichni/ zapálila nám hnízdo“.

Kratší, fragmentárnější básně jsou konkrétnější, mizí obecné glosy, ve středu zájmu stojí dílčí části reality, v rámci kterých se ale buduje celistvé a přesné sdělení s jednotnou, pohlcující atmosférou. „Jemně potřepávala/ jeho realitou/ a r p e g g i o/ v lámaném beatu/ neudýchat bolest kolen/ manicky měnit směr běhu/ na penroseově trojúhelníku.“

Lyrický subjekt se potácí mezi vysněným světem harmonie (spojeným s přírodou) a světem, ve kterém žije, jako hlavní kulisu používá technologie a sdělovací prostředky (emoji, hastagy). Do fenoménů a událostí aktuální doby Hrabal často zdařile promítá neutěšený stav jedince a jeho vnitřního světa (Buď koučem, #fuckcovid19).

O promyšlené ucelenosti sbírky svědčí jednak její struktura, když začíná a končí několikastránkovými básněmi, zatímco zbytek tvoří krátké kousky, jednak velmi prostá grafická stránka. Ta je postavena na jediné barvě, modré, která koresponduje s ústředním přímořským motivem sbírky, a zároveň evokuje pocity smutku, melancholie, kterých jsou Racci plní.

„Dej pozor chlapečku/ať se neztratíš/ v džungli“ začíná jedna z básní. Nezbývá než popřát Hrabalovi to samé. Byla by ho škoda.

Info

Ondřej Hrabal – Racci (JT's nakladatelství, 2020)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Držme se za ruce (Marjari)

Natálie Dvořáková 07.02.2023

Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.

Humor na prvním místě (Queef Jerky)

Martin Šmíd 02.02.2023

Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.

Být součástí něčeho většího (Babylon)

Julie Šafová 01.02.2023

Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: „Když jsi šťastná ty, jsem šťastná i já.“ (Rosalía)

Michal Pařízek 24.01.2023

Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.

Popové vize podle Mount Kimbie

Richard Kutěj 18.01.2023

Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.

Od tanečního parketu k soustředěnému poslechu (Kai Whiston)

Dominik Polívka 08.01.2023

S veškerou úctou a osobitostí uzavírá svou kapitolu dospívání a zvědavé generaci Z poskytuje čitelnou hudební road mapu s otevřenými cestami a jasným směrem.

Dopisy ze zvuku (Michal Rataj a Oskar Török)

prof. Neutrino 27.12.2022

Agilní vydavatelství Blue Lizard Michala Kořána vydalo jako svůj stý počin pravděpodobně jedno z nejpozoruhodnějších alb letošního roku.

Vesmír, život a vůbec podle Briana Greena (Až do konce času)

prof. Neutrino 23.12.2022

V této podobě je to tedy spíš hra kreativců a jistý druh umění než skutečně aplikovaná věda, i když se odvolává na matematiku.

7krát3, sázka na pop

Riikka Hajman 21.12.2022

Otázkou je, jestli je to správná volba. Když se dobře vyváží s hudební inovací, vznikají hity, ale na albu II je jich jen pár.

Ohnout punkovou matérii (Wire)

Akana 20.12.2022

S přestávkami dodnes fungující a stále relevantní nahrávky produkující Wire se oficiálnímu vydání tohoto bootlegu dlouho bránili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace