Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 1. místo

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 1. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.01.2020

Rekapitulujete, počítáte, které tutové jméno v žebříčcích dosud nezaznělo? Postupně jsme vám odhalili čtveřicí zásadních domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše. Dnes už zbývá pouze post nejvyšší. A jako návdavkem přijměte i kompletní pořadí desek, která se umístnili na ostatních místech. Vítězem pro rok 2019 se tedy stává...

Domácí

1. Zvíře jménem Podzim – Září (Indies Scope) 81 bodů
Osmnáctihlavý big band, jemuž držel ohlávku postapo-písničkář Kittchen, budil od začátku zvědavost, ale i skepsi. Po třech letech existence, které provázely nadšené reakce jak hudebních publicistů, tak širokého spektra posluchačů, přišlo Zvíře s druhou, rozlučkovou deskou Září. Velkorysý projekt provázely koncerty v nejrůznějších sestavách, ilustrovaná kniha, výstava i zařazení skladby Černou na soundtrack k filmu Úsměvy smutných mužů. Zvíře jménem Podzim se pak nevydali očekávanou cestou, ale spojili se s uznávaným slovenským producentem Pjonim a natočili materiál, který tolik nesází na hity a výrazné refrény, je tvrdší a experimentálnější.

„Stěžejní je elektronika. Dokonce tolik, že deska ve svých nejsvižnějších momentech působí dojmem dunivého raveu. Některé skladby mohutně rezonují ostrými a rachotivými zvukovými vlnami ještě dlouho potom, co Königův hlas ukončí své niterné výpovědi. V nich by asi leckdo čekal melancholii, ale ve skutečnosti je z nich cítit víc radosti z podmanivé nostalgie. König tentokrát nestaví písně na děsivé tíze osamocené každodennosti, ale vyloženě si užívá lidské přítomnosti v podobě širokého ansámblu. Ne že by písně Zvířete byly nějak radostné, to ani omylem. I ty nejtklivější melodie se ale nesnaží podělit o tíhu světa a pomalé skladby nestahují pod hladinu. Na houpavých vlnkách poklidně odnášejí daleko od břehu.“ (Jakub Koumar, Full Moon)

2. Post-hudba - Není se na co těšit (Full Moon Forum) 54 bodů, 3. Hugo Toxxx - 1000 (Hypno 808) 46 bodů, 4. Šimanský & Niesner - Tance neznámé (Stoned to Death) 42 bodů, 5. Rouilleux - Lycanthropic Sound (Letmo) 31 bodů, 6. Palma – Starý duch (Silver Rocket) 28 bodů, 7. Acute Dose – Overdose (vl. náklad) 25 bodů, 8. Vladimír Mišík – Jednou tě potkám (100PROmotion) 24 bodů, 9.–10. Idea – Tempo (Ty Nikdy) a P/\ST – Expedice do vnitrobloku (vl. náklad) 23 bodů, 11.–12. B4 – Plastová okna (Polí 5) a Kafka band – Amerika (Indies Scope) 20 bodů, 13.–14. Bára Zmeková – Lunaves (Tranzistor) a MC Gey – Rap-Life: Epizoda 2 (Ty Nikdy) 19 bodů, 15. Khoiba – s/t (Minority) 18 bodů, 16.–17. Aid Kid – Cinematographer's Journal (Bigg Boss) a Nusle Sound System – Welcome To The Dopíči (vl. náklad) 12 bodů, 18.–21. Billow – Seascape (Bughead), Illegal Illusion – Dried Blood Syndrome (623264), Permon Balet Superstar – Hic Sunt (vl. náklad) a Wabi Experience – s/t (Mikroton) 11 bodů

53 hlasujících vybíralo z 93 alb


Zahraniční

1. Nick Cave & The Bad Seeds – Ghosteen (Ghosteen Ltd.) 73 bodů
Kolik váží ztráta? Přestože si většina fanoušků vsugerovala, že rozloučení Nicka Cavea s tragicky zahynulým synem proběhlo už na minulém albu Skeleton Tree, tak k vyrovnání dochází teprve nyní. Jen asi trochu jinak, kdo by čekal syntezátory a ambient, že? Tak či onak, Ghosteen je dost možná nejlépe přijatým albem v celé Caveově kariéře (Metacritic.com eviduje v době psaní tohoto textu bezprecedentní průměr kritických hodnocení devadesát šest ze sta, pozn. ed.). Jeho autor se otevřel posluchačům na nedávném „konverzačního turné“ s klavírem i v rámci online zpovědnice The Red Hand Files a snad i díky tomu alespoň částečně došel klidu. Přes veškerou hloubku tragédie totiž Ghosteen nakonec nabízí zřetelný záblesk světla.

„Ghosteen je deskou samoty. Není beznadějná a ztracenecká, naopak, v poklidných, až nadzemsky krásných nenápadných skladbách, přes které Cave deklamuje svá nejen biblická podobenství, přináší ono kýžené uvolnění od smutku v jeho nejčistší podstatě. Uvolnění, které vždy musí přijít z nás samotných. V oscilujících, půvabně znějících synťácích se utápí naivně pohádkové obrazy i nekonečné využívání motivu dítěte. Cave v The Red Hand Files napsal, že potřebuje psát autenticky a snaží se zabývat všemi možným otázkami a problémy a zároveň se nesnaží otočit zády vůči tomu hlavnímu – smrti svého dítěte. Nesnaží se smutek zavřít do tajné komnaty, ani dělat, že všechno už přebolelo.“ (Judita Císařová, Radio Wave)

2. Tool - Fear Inoculum (Volcano|RCA) 46 bodů, 3. Kim Gordon - No Home Record (Matador) 42 bodů, 4. Tyler, the Creator - Igor (A Boy Is a Gun|Columbia) 33 bodů, 5. Thom Yorke - Anima (XL) 26 bodů, 6. Black Midi – Schlagenheim (Rough Trade) 22 bodů, 7. Jenny Hval – The Practice of Love (Sacred Bones) 21 bodů, 8. Billie Eilish – When We All Fall Asleep, Where Do We Go? (Darkroom | Interscope) 19 bodů, 9. a 10. Cave In – Final Transmission (Hydra Head) a Leonard Cohen – Thanks for the Dance (Columbia | Legacy) 18 bodů, 11.–14. Fat White Family – Serfs Up! (Domino), FKA twigs – Magdalene (XL), Purple Mountains – s/t (Drag City) a Richard Dawson – 2020 (Domino) 15 bodů, 15. Sudan Archives – Athena (Stones Throw) 14 bodů, 16. Fontaines D.C. – Dogrel (Partisan) 13 bodů, 17.–20. Aldous Harding – Designer (4AD), Cage the Elephant – Social Cues (RCA), Little Simz – Grey Area (Age 101) a Mueran Humanos – Hospital Lullabies (Cinema Paradiso) 12 bodů

63 hlasujících vybíralo z 216 alb

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2023

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.

Šejkr #95: Zatím dobrý...

Michal Pařízek 30.12.2022

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...

Melting Pot emocí

Jiří Přivřel 24.12.2022

Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Ivana Beranová 22.12.2022

Katalog (Ne)Moc vydaný ke stejnojmenné výstavě, je výborný doplňující materiál pro ty, kteří výstavu navštívili i pro ty, kteří to nezvládli a téma je zajímá.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace