Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 1. místo

Desky roku 2019 podle Full Moonu: 1. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.01.2020

Rekapitulujete, počítáte, které tutové jméno v žebříčcích dosud nezaznělo? Postupně jsme vám odhalili čtveřicí zásadních domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše. Dnes už zbývá pouze post nejvyšší. A jako návdavkem přijměte i kompletní pořadí desek, která se umístnili na ostatních místech. Vítězem pro rok 2019 se tedy stává...

Domácí

1. Zvíře jménem Podzim – Září (Indies Scope) 81 bodů
Osmnáctihlavý big band, jemuž držel ohlávku postapo-písničkář Kittchen, budil od začátku zvědavost, ale i skepsi. Po třech letech existence, které provázely nadšené reakce jak hudebních publicistů, tak širokého spektra posluchačů, přišlo Zvíře s druhou, rozlučkovou deskou Září. Velkorysý projekt provázely koncerty v nejrůznějších sestavách, ilustrovaná kniha, výstava i zařazení skladby Černou na soundtrack k filmu Úsměvy smutných mužů. Zvíře jménem Podzim se pak nevydali očekávanou cestou, ale spojili se s uznávaným slovenským producentem Pjonim a natočili materiál, který tolik nesází na hity a výrazné refrény, je tvrdší a experimentálnější.

„Stěžejní je elektronika. Dokonce tolik, že deska ve svých nejsvižnějších momentech působí dojmem dunivého raveu. Některé skladby mohutně rezonují ostrými a rachotivými zvukovými vlnami ještě dlouho potom, co Königův hlas ukončí své niterné výpovědi. V nich by asi leckdo čekal melancholii, ale ve skutečnosti je z nich cítit víc radosti z podmanivé nostalgie. König tentokrát nestaví písně na děsivé tíze osamocené každodennosti, ale vyloženě si užívá lidské přítomnosti v podobě širokého ansámblu. Ne že by písně Zvířete byly nějak radostné, to ani omylem. I ty nejtklivější melodie se ale nesnaží podělit o tíhu světa a pomalé skladby nestahují pod hladinu. Na houpavých vlnkách poklidně odnášejí daleko od břehu.“ (Jakub Koumar, Full Moon)

2. Post-hudba - Není se na co těšit (Full Moon Forum) 54 bodů, 3. Hugo Toxxx - 1000 (Hypno 808) 46 bodů, 4. Šimanský & Niesner - Tance neznámé (Stoned to Death) 42 bodů, 5. Rouilleux - Lycanthropic Sound (Letmo) 31 bodů, 6. Palma – Starý duch (Silver Rocket) 28 bodů, 7. Acute Dose – Overdose (vl. náklad) 25 bodů, 8. Vladimír Mišík – Jednou tě potkám (100PROmotion) 24 bodů, 9.–10. Idea – Tempo (Ty Nikdy) a P/\ST – Expedice do vnitrobloku (vl. náklad) 23 bodů, 11.–12. B4 – Plastová okna (Polí 5) a Kafka band – Amerika (Indies Scope) 20 bodů, 13.–14. Bára Zmeková – Lunaves (Tranzistor) a MC Gey – Rap-Life: Epizoda 2 (Ty Nikdy) 19 bodů, 15. Khoiba – s/t (Minority) 18 bodů, 16.–17. Aid Kid – Cinematographer's Journal (Bigg Boss) a Nusle Sound System – Welcome To The Dopíči (vl. náklad) 12 bodů, 18.–21. Billow – Seascape (Bughead), Illegal Illusion – Dried Blood Syndrome (623264), Permon Balet Superstar – Hic Sunt (vl. náklad) a Wabi Experience – s/t (Mikroton) 11 bodů

53 hlasujících vybíralo z 93 alb


Zahraniční

1. Nick Cave & The Bad Seeds – Ghosteen (Ghosteen Ltd.) 73 bodů
Kolik váží ztráta? Přestože si většina fanoušků vsugerovala, že rozloučení Nicka Cavea s tragicky zahynulým synem proběhlo už na minulém albu Skeleton Tree, tak k vyrovnání dochází teprve nyní. Jen asi trochu jinak, kdo by čekal syntezátory a ambient, že? Tak či onak, Ghosteen je dost možná nejlépe přijatým albem v celé Caveově kariéře (Metacritic.com eviduje v době psaní tohoto textu bezprecedentní průměr kritických hodnocení devadesát šest ze sta, pozn. ed.). Jeho autor se otevřel posluchačům na nedávném „konverzačního turné“ s klavírem i v rámci online zpovědnice The Red Hand Files a snad i díky tomu alespoň částečně došel klidu. Přes veškerou hloubku tragédie totiž Ghosteen nakonec nabízí zřetelný záblesk světla.

„Ghosteen je deskou samoty. Není beznadějná a ztracenecká, naopak, v poklidných, až nadzemsky krásných nenápadných skladbách, přes které Cave deklamuje svá nejen biblická podobenství, přináší ono kýžené uvolnění od smutku v jeho nejčistší podstatě. Uvolnění, které vždy musí přijít z nás samotných. V oscilujících, půvabně znějících synťácích se utápí naivně pohádkové obrazy i nekonečné využívání motivu dítěte. Cave v The Red Hand Files napsal, že potřebuje psát autenticky a snaží se zabývat všemi možným otázkami a problémy a zároveň se nesnaží otočit zády vůči tomu hlavnímu – smrti svého dítěte. Nesnaží se smutek zavřít do tajné komnaty, ani dělat, že všechno už přebolelo.“ (Judita Císařová, Radio Wave)

2. Tool - Fear Inoculum (Volcano|RCA) 46 bodů, 3. Kim Gordon - No Home Record (Matador) 42 bodů, 4. Tyler, the Creator - Igor (A Boy Is a Gun|Columbia) 33 bodů, 5. Thom Yorke - Anima (XL) 26 bodů, 6. Black Midi – Schlagenheim (Rough Trade) 22 bodů, 7. Jenny Hval – The Practice of Love (Sacred Bones) 21 bodů, 8. Billie Eilish – When We All Fall Asleep, Where Do We Go? (Darkroom | Interscope) 19 bodů, 9. a 10. Cave In – Final Transmission (Hydra Head) a Leonard Cohen – Thanks for the Dance (Columbia | Legacy) 18 bodů, 11.–14. Fat White Family – Serfs Up! (Domino), FKA twigs – Magdalene (XL), Purple Mountains – s/t (Drag City) a Richard Dawson – 2020 (Domino) 15 bodů, 15. Sudan Archives – Athena (Stones Throw) 14 bodů, 16. Fontaines D.C. – Dogrel (Partisan) 13 bodů, 17.–20. Aldous Harding – Designer (4AD), Cage the Elephant – Social Cues (RCA), Little Simz – Grey Area (Age 101) a Mueran Humanos – Hospital Lullabies (Cinema Paradiso) 12 bodů

63 hlasujících vybíralo z 216 alb

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek 13.08.2021

Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě.

Zápisky z Letní filmové školy: Jugoslávská proměnlivost a ryzí expresionistické němectví

Ondra Helar 10.08.2021

Při cold brew v budapešťském Kofein Baru sleduji první storýs na instagramu, kde se má bublina chlubí tím, že si vybírá filmy na páteční večer. Nejistý pocit, že jsem na…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace