Jakub Béreš | Články / Recenze | 29.05.2015
Marina and the Diamonds se řadí mezi nejzajímavější britské zpěvačky současnosti. V roce dva tisíce devět obsadila druhé místo v prestižní anketě BBC Sound Of (první byla Ellie Goulding) a od té doby září na vrcholu. Průlomový debut obsahující písně Im Not a Robot a Hollywood zapříčinili nepřesné zařazení Mariny do indiepopové škatulky, z té se ale rychle vymanila vydáním elektropopové nahrávky Electra Heart. Na ní se podílela armáda nejvlivnějších mainstreamových producentů současnosti (Diplo, Benny Blanco,o Dr. Luke a další).
Spojte obě předešlé desky a dostanete nejnovější Froot, Marině se podařilo najít ideální poměr mezi osobitým písničkářstvím a svůdným popem. Froot je sebejistá nahrávka, která se od stylizace obrací ke zpěvačce samotné. Z Mariny už není obsesivní puberťačka vzhlížející k americkému snu, ani primadona, nýbrž vyrovnaná žena, jejíž sytý hlas a řecko-britský temperament konečně vyráží v plné síle na povrch.
Desku sice otevírá píseň Happy, ale o žádnou veselici se nejedná. Melodramatická balada značí, že za pózou, úsměvy a leskem diamantů bylo něco trpkého. Předešlý tým byl nahrazen jediným producentem Davidem Kostenem (Everything Everything nebo Bat for Lashes), a tak mohla vzniknout užší a intimnější spolupráce. Ve studiu vypomohli i členové kapely Everything Everything.
Na desce se objevuje pro Marinu nový retro leitmotiv, který prochází nenápadně napříč, například v podobě sedmdesátkových disko rytmů nebo tanečního funku. Singl Froot je posledním ohlédnutím za předešlou stylizací, studiová verze je delší než singlová, a je mnohem pestřejší, jen s každou další slokou se do sebe zamotává a stává se nepřehlednou. Stejný problém nastává i v druhé části nahrávky, kde jsou písně, jejichž stopáž přesahuje čtyři minuty. Zajímavým zpestřením je šestá Gold, na níž je nejvíce slyšet vliv producenta zaměřujícího se převážně na alternativní kapely.
Froot představuje milník v tvorbě Mariny and The Diamonds, nic lepšího v dané kategorii v tuhle chvíli nevyšlo. Suverénní pop, který má co sdělit i těm, kteří ho nevyhledávají, protože se nesnaží reflektovat rádoby moderní trendy. Dost bylo twerkingu, teenage rebelek a zakřiknutých hlásků. Figura hrdé ženy je opět v kurzu, a tak se z mladé zranitelné hvězdičky stala opravdová zpěvačka.
Marina and The Diamonds – Froot (2015, Neon Gold)
www.marinaandthediamonds.com
Live: Marina and the Diamonds (uk)
11. 12. 2015 19:00, Incheba Aréna, Praha
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.