Tereza Škoulová | Články / Recenze | 14.04.2019
Omšelá průčelí domů, za nimiž tušíme prázdnou pláň. Bílé krychličky s temnými otvory vysklených oken. Opuštěný modernistický kostel plný světla, ale bez lidí. A samozřejmě výpravné bannery na fasádách zubožených ruských chalup. Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic. Původně politický význam, ve kterém se nehezká pravda přetírá narůžovo, rozšířil o neméně bizarní a znepokojivý rozměr měst, která místo bydlení slouží komerčním či vojenským účelům.
Gregor Sailer je dobrodruh. Pracuje s formátem 6 x 9 mm, takže samotný aparát váží dvacet kilo. Nejradši fotí, když je zataženo, protože tlumené světlo nevytváří na fotografiích výrazné stíny. Nadšený je z písečné bouře, během které lze zaznamenat dramatický pohyb mraků, ale stejně tak ho vzrušují vzdálené mrazivé oblasti, kde teploty klesají k minus padesáti stupňům. Stejné útrapy, jaké zažívá v extrémních podmínkách, postihují také jeho klasickou fototechniku. Může se stát, že z fotografií nebude nic.
A není to krásná architektura, která ho uchvacuje. Taková práce by Gregora Sailera nebavila. Vydává se do nepřístupných míst, po nichž hodiny pátrá na internetu. Dostat povolení ke vstupu trvá měsíce, omezená je i doba, po kterou může na místě zůstat, samozřejmě pod permanentním dozorem ozbrojeného doprovodu. Aby to sám sobě ztížil – a také proto, že materiál klasické velkoformátové fotografie je drahý –, každou stavbu vyfotografuje pouze jedenkrát.
Pracuje pomalu: nejprve si celou scenérii obejde a prozkoumá všechna zákoutí a teprve poté se vydává fotit. Snímky pořízené dlouhou expozicí v řádu vteřin v divákovi vzbuzují vnitřní neklid. Diváka neznervózňuje obraz sám o sobě, jako je tomu třeba u inscenované fotografie, napětí vyvolává až kontrast mezi nadčasovou krásou architektonických forem a vědomím toho, k jakému slouží účelu. Dojem nepatřičnosti zesiluje fakt, že Gregor Sailer jen výjimečně fotí lidi. Stavby, v nichž nikdo nikdy nežil a pravděpodobně žít ani nebude, jsou výmluvné svým statickým, nadpozemským a podivně bezduchým půvabem.
Jakkoli se fotografický styl Gregora Sailera může zdát dokumentární, z fotografií Potěmkinových vesnic je zřejmé, že k práci přistupuje s až pedantským estetismem. Z jeho obrazů vystupují přísně geometrické struktury, architektonické vrstvy připomínají krajkoví, nebeská modř je potlačena do kovové šedi, odstíny bílých fasád ladí s tóny stínů v písku. Jeho série nás nutí meditovat nad harmonií barev a linií, ale nenechá nás příjemně spočinout. Na povrch se drásá vědomí lidské hlouposti, nenasytnosti, krutosti a marnivosti. I když i tady prosvítá naděje: kdosi v umělém městě, kde jsou cvičeni američtí vojáci, natřel kupoli mešity namodro.
Gregor Sailer – Potěmkinovy vesnice
29. 3. 2019 - 5. 5. 2019
Galerie Fotografic, Praha
web galerie
foto © Gregor Sailer
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.