Články / Recenze

Kristian Harting jako zaručená náhoda

Kristian Harting jako zaručená náhoda

mArcElkrIz | Články / Recenze | 15.05.2014

Málokdy se vám stane, že mimoděk kápnete na album, které vám hned na první dobrou nakazí organismus a vynutí si opakovanou dávku. Track za trackem, bez nutnosti derivace, selekce. Většinou dostanete zaručenej tip nebo jedete ke známým pramenům. Ale náhodná srážka?

Nepřipravený, rovnýma nohama jsem skočil do vln s bójí nazvanou Kristian Harting. Hladina se zavřela, nad hlavou se slila stěna z táhlého, těžkého zvuku elektrické kytary. První track. Akustická kytara a hlas. Hlas vypravěče chvílemi až do falsetu. Soul Collector. Hlas se vrství, znásobuje, sílí, v pravou chvíli opět zatěžkán pevnou stěnou. Následující Feathered Ghosts potvrzuje směr, objevují se různé syntetické plochy. Práce s vokálem je dominantní, ten se klene, táhne i odsekává, nesčetněkrát halen do dozvuků a prostorů (Walk with Thor) tvoří nosnou kostru, udává směr (First Applause). Sem tam má člověk pocit, že mu vše splývá do neprostupné lo-fi mlhy. Možná se i ztratí. Záchytnými body budiž svižnější Balance s křepčícím kytarovým motivem, chroptivě děsivá Float nebo singlová Queen of the Highway s industriálně-elektronickou rytmikou a hřmotnými momenty elektrické kytary. A zas ten nahallovaný zpěv! A pak je tu jeden velmi povedený taneček rozkročený mezi juchající/mátožnou hipí Kalifornií a betonovým germany folk rockem. Sole Dancer.

Chcete pořádně energickou porci nabroušených kytar a protrženou hráz slovních výstřelů a výstřelků? Miřte do jiných vod. Milujete písničkářské desky, z nichž frustrace a obsese cákají v extra silných dávkách? Nezatratili jste Becka v časech Sea Change? Hýčkáte si tmavé Corganovo Adore? Dáváte přednost flanelkovosti lupajících strun a nedohmatů před leskem a bídou radio-friendly soundu? Všepožírající atmosféře a funkčnímu minimalismu před super-egoistickou profi instrumentací? Raději pohanský sever než olivový jih? Cloumá-li s vámi stesk po nedotknutelné hlasové šperkařině Jeffa B., při Kamikaze vám svitne naděje. Chlapík z Kodaně je tu pro vás.

Album Float vám dech zřejmě nevyrazí, na to se v těchhle vodách nehraje. Prostě si zaplavte, žádné vlnobití vás nepohltí. Autor tvrdí, že se snaží pouze komunikovat se světem pomocí písní a hudby. Oficiálně uváděné kořeny beru s rezervou a pokračuji dalším tempem, potvrzuji příjem, čekám na další ucelenou komunikaci a stávám se 333 fanouškem vlnobijce Kristiána na fb.

Info

Kristian Harting - Float (Exile on Mainstream, 2014)
http://kristianharting.dk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Silné texty a melodický chaos (Labasheeda)

Markéta Kovaříková 21.12.2023

Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí.

Velký žal malé duše (S večerem přichází tíseň)

Barbora Klempířová 19.12.2023

Nizozemská autorka Marieke Lucas Rijneveld získala v roce 2020 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za své z části autobiografické dílo S večerem přichází tíseň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace