Články / Recenze

Phil Shöenfelt až na dřeň

Phil Shöenfelt až na dřeň

Petr Janiš | Články / Recenze | 21.09.2013

Přestože je Phil Shöenfelt u nás znám především jako zpěvák, textař, hudebník a člen několika skupin (např. Southern Cross, Dim Locator a již neexistujících Fatal Shore), který se usadil v české metropoli, je také autorem knih Zelený hotel, Feťácká láska, Magdalena – Book One. Nedávno vyšlo jeho poslední prozaické dílo.

V pořadí čtvrtá kniha, druhá prozaická, s názvem Stripped / Až na dřeň je jakousi autobiografickou vzpomínkou na roky strávené na newyorském Manhattanu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Na prostředí, které patřilo hudebníkům, spisovatelům, filmařům, dealerům drog, pasákům, tanečnicím a striptérkám i striptérům erotických klubů a jiným ztraceným existencím. Na prostředí, kterému vládne šalba mámivých snů, k jejichž realizování pomáhá konzumace drog, povolených i ilegálních.

Při čtení Shöenfeltovy knihy několikrát vytane na mysli vzpomínka na film Trainspotting. „... jenže problém byl v tom, že se nikdy nic nepřihodilo. Lidi chodili do školy a když škola skončila, nastoupili do práce. Potom se oženili a měli děcka, který vyrostly zkažený a nevděčný, stejně jako jsem byl já a mí kamarádi...,“ zazní v knize a vás napadne, že by to pasovalo do úst Boylova hlavního hrdiny Marka Rentona.

Touha vymanit se z předvídatelné životní dráhy dostává Shöenfeltovo knižní alter ego do New Yorku, který měl být pouze zastávkou na cestě do Vancouveru. „Velké jablko“ se však stává další „ústřední postavou“ románu, podobně jako Paříž v knize fotografa Patricka Chauvela Apač, který se chtěl stát orlem. Město je džunglí, v níž vládne právo silnějšího: „... tak poslouchej mladíku, řekla, jestli chceš bydlet v New Yorku, musíš pořád sledovat dění kolem sebe. Ty sis vůbec nevšiml těch chlápků, co šli za náma – byls příliš zasněnej, abys je viděl...“

Je zbytečné zmiňovat škodlivost užívání drog, přesto výjevy jejich aplikace mohou mít i jakýsi poetický nádech: „Záhy už se vznáším světem cukrový vaty zbarvený do růžova a jantarova, daleko od temnejch promrzlejch uliček Alphabet City. Procházejí mnou ve vlnách barvy, od tmavě rudé po fialovou a zlatou. Tělo se koupe v horké lázni endorfinů a já se konečně cítím ve svý kůži...“

Přesto si hlavní postava románu po určitém čase svou bezcílnou až dekadentní existenci uvědomuje; na svém bezprostředním okolí pozoruje, kam zvolená životní cesta může vést. Varováním je mu osud jazzového bubeníka Joeyho, zachycený experimentálním filmařem z „raušové čtvrti“. Joey má obdobnou roli jako trainspottingový sportovec Tommy: „V tý době Joey propadl heráku naplno. Když jsem ho teď viděl ve studeným ostrým světle zhmotněnýho ve filmu, zaskočilo mě, do jaký slepý uličky ho to vehnalo.“

Alternativní způsob života, kterým se měl hrdina knihy původně vyhranit vůči většinové konzumní společnosti, se nakonec stává jen další formou konformismu. Kruh se uzavírá. Jedinou nadějí je opětovný útěk ze „zajetých kolejí“.

Forma knihy zaujme již od úvodních řádků plastickým vystižením atmosféry newyorského Manhattanu i doby, kdy dozvuky vlivu Ramones byly pomalu nahrazovány hnutím no wave. Realistický popis heroinové (umělecké) subkultury, sexu a aplikace drog si nezadá s tím, který je znám z knih Huberta Selbyho či Williama S. Burroughse. Syrové a čtivé dílo.

Info

Phil Shöenfelt: Stripped/Až na dřeň (Maťa, 2012)
www.philshoenfelt.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Poslouchejte pomalu (Sně Beaty Hlavenkové)

Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021

Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace