Články / Recenze

Phil Shöenfelt až na dřeň

Phil Shöenfelt až na dřeň

Petr Janiš | Články / Recenze | 21.09.2013

Přestože je Phil Shöenfelt u nás znám především jako zpěvák, textař, hudebník a člen několika skupin (např. Southern Cross, Dim Locator a již neexistujících Fatal Shore), který se usadil v české metropoli, je také autorem knih Zelený hotel, Feťácká láska, Magdalena – Book One. Nedávno vyšlo jeho poslední prozaické dílo.

V pořadí čtvrtá kniha, druhá prozaická, s názvem Stripped / Až na dřeň je jakousi autobiografickou vzpomínkou na roky strávené na newyorském Manhattanu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Na prostředí, které patřilo hudebníkům, spisovatelům, filmařům, dealerům drog, pasákům, tanečnicím a striptérkám i striptérům erotických klubů a jiným ztraceným existencím. Na prostředí, kterému vládne šalba mámivých snů, k jejichž realizování pomáhá konzumace drog, povolených i ilegálních.

Při čtení Shöenfeltovy knihy několikrát vytane na mysli vzpomínka na film Trainspotting. „... jenže problém byl v tom, že se nikdy nic nepřihodilo. Lidi chodili do školy a když škola skončila, nastoupili do práce. Potom se oženili a měli děcka, který vyrostly zkažený a nevděčný, stejně jako jsem byl já a mí kamarádi...,“ zazní v knize a vás napadne, že by to pasovalo do úst Boylova hlavního hrdiny Marka Rentona.

Touha vymanit se z předvídatelné životní dráhy dostává Shöenfeltovo knižní alter ego do New Yorku, který měl být pouze zastávkou na cestě do Vancouveru. „Velké jablko“ se však stává další „ústřední postavou“ románu, podobně jako Paříž v knize fotografa Patricka Chauvela Apač, který se chtěl stát orlem. Město je džunglí, v níž vládne právo silnějšího: „... tak poslouchej mladíku, řekla, jestli chceš bydlet v New Yorku, musíš pořád sledovat dění kolem sebe. Ty sis vůbec nevšiml těch chlápků, co šli za náma – byls příliš zasněnej, abys je viděl...“

Je zbytečné zmiňovat škodlivost užívání drog, přesto výjevy jejich aplikace mohou mít i jakýsi poetický nádech: „Záhy už se vznáším světem cukrový vaty zbarvený do růžova a jantarova, daleko od temnejch promrzlejch uliček Alphabet City. Procházejí mnou ve vlnách barvy, od tmavě rudé po fialovou a zlatou. Tělo se koupe v horké lázni endorfinů a já se konečně cítím ve svý kůži...“

Přesto si hlavní postava románu po určitém čase svou bezcílnou až dekadentní existenci uvědomuje; na svém bezprostředním okolí pozoruje, kam zvolená životní cesta může vést. Varováním je mu osud jazzového bubeníka Joeyho, zachycený experimentálním filmařem z „raušové čtvrti“. Joey má obdobnou roli jako trainspottingový sportovec Tommy: „V tý době Joey propadl heráku naplno. Když jsem ho teď viděl ve studeným ostrým světle zhmotněnýho ve filmu, zaskočilo mě, do jaký slepý uličky ho to vehnalo.“

Alternativní způsob života, kterým se měl hrdina knihy původně vyhranit vůči většinové konzumní společnosti, se nakonec stává jen další formou konformismu. Kruh se uzavírá. Jedinou nadějí je opětovný útěk ze „zajetých kolejí“.

Forma knihy zaujme již od úvodních řádků plastickým vystižením atmosféry newyorského Manhattanu i doby, kdy dozvuky vlivu Ramones byly pomalu nahrazovány hnutím no wave. Realistický popis heroinové (umělecké) subkultury, sexu a aplikace drog si nezadá s tím, který je znám z knih Huberta Selbyho či Williama S. Burroughse. Syrové a čtivé dílo.

Info

Phil Shöenfelt: Stripped/Až na dřeň (Maťa, 2012)
www.philshoenfelt.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

The Smile zas pláčou nad lidským egem

Žofie Křížková 02.06.2024

The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace