Jan Hocek | Články / Recenze | 14.02.2014
Pokud by se mne někdo ptal na nejlepší písničkové album roku 2013, bez váhání vyslovím Terry Lee Hale – The Long Draw. V pořadí už třináctá deska šedesátiletého texaského rodáka, jednoho z duchovních guru grungeové scény a nynějšího Pařížana, vyšla díky labelu Glitterhouse Records. Jeho písně jsou přirovnávány ke zhudebněným povídkám, prý se po literární stránce vyrovnají legendárním „short cuts“ Raymonda Carvera. Balte kufry, složte spacáky, na novince hraje důležitou roli evropský a americký cestopis.
Každá z osmi písní alba The Long Draw se váže k nějakému specifickému prostředí na písničkářově pouti světem. Hudební cestopis, kaleidoskop příběhů o bloudění, hledání, stesku a touze do sebe nasál to nejlepší z tradice amerického písničkářství. Od blues přes country, folk až k rockovým inspiracím, jež nezapřou seattleskou bouři. Terry Lee Hale má v sobě Johna Lee Hookera, J. J. Calea, Johnnyho Cashe, Neila Younga, Toma Waitse, Bruce Springsteena, Lou Reeda i Kurta Cobaina. Výrazově úžasná směs je umocněna hutnou, i když pouze akustickou Haleovou kytarou a dobrem (akronym slova Dopiera Brothers).
Hned úvodní track Long Draw chytne syrovostí a naléhavostí, která posluchačem mlátí až do konce alba, jehož stopáž je příjemných pětačtyřicet minut. Ve skladbě What She Wrote zas dokresluje countryový esprit pedal-steel kytara. V písni Black Forest Phone Call, rozesmutnělé foukací harmonikou a dobrem, vypráví Hale o tom, jak se dozvěděl o sebevraždě svého přítele v německém Schwarzwaldu.
Halea většinou doprovází pouze dvojice muzikantů a ještě k tomu francouzských Basků: Nicolas Shelly (baskytara) a Frantxoa Erreçarret (bicí). Hostují seattleští přátelé, basák Jack Endino (ex-Mudhoney, Nirvana), klávesák Glenn Slater (The Walkabouts) a hráč na pedal-steel kytaru Jon Hyde. Nahrávku produkčně vypiplal Bob Coke (spolupracoval např. s Black Crowes), takže ačkoliv se nepracovalo vyloženě s rockovým arzenálem, nepostrádá album grungeový náboj. Terry Lee Hale vybíral materiál z třiceti písní, natočil jich devět a osm nakonec zařadil na desku. Jedním slovem: úchvatnou! Závěrečná a zároveň nejdelší píseň Gold Mine (7:11) je situována do Paříže a patří k nejnádhernějším folk-rockovým baladám, jaké jsem kdy slyšel.
Terry Lee Hale – The Long Draw (Glitterhouse Records, 2013)
http://www.terryleehale.com
foto © Kryštof Havlice
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.