Články / Reporty

Pohoda 19, den třetí v plamenech

Pohoda 19, den třetí v plamenech

Jakub Béreš | Články / Reporty | 16.07.2019

Rok co rok se přesvědčuji o tom, že Pohoda si nemohla vybrat lepší název. Všechno, co vás mrzí nebo štve na festivalech, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku, které během dne krouží areálem. Hodně akcí prohlašuje, že se snaží být ekologické, že se opravdu zajímají o svého návštěvníka a že nejsou pouhou kratochvílí, ale událostí, která chce promlouvat k širší veřejnosti. Za Pohodu mluví činy, mravenčí práce a odhodlání ani další rok neslevit ze svých standardů. Důkazem je i dva roky staré ocenění Green Operations Award, získané mimo jiné za práci s odpadem.

Oproti jiným festivalům se Pohoda rozhodla zmenšit kapacitu areálu, aby se návštěvník mohl cítit pohodlně a nemusel mít pocit, že je chodící peněženkou. Zhruba třicet tisíc návštěvníků se hravě rozprskne po celém areálu. A namísto největších jmen, která by stála dvě třetiny rozpočtu, se jako každý rok Pohoda rozhodla pro pestrý a vyvážený line-up, který neohrozí ani vypadnutí páteční headlinerky Lykke Li. Ten den byla pozornost upřena na jinou ženu, a to první slovenskou prezidentku, na jejíž debatu se stály fronty. Její neformální fotka u tamního památníku Jana Kuciaka a jeho partnerky s nápisem „spojili nás“ tak nějak vystihuje atmosféru celého ročníku.

V pátek na přednášku o lepšící se situaci Romů na Slovensku, v sobotu na nejlepší romano hip hop. „Poslechem naší hudby se dopouštíte trestného činu, my se totiž nebojíme šířit pravdu,“ deklaroval rapper Rudo Danihel alias Čavalenky, zatímco jeho dj za pultem skrečoval o sto šest. Nakažlivá flow, perfektní přednes a texty z vyloučených pohraničních oblastí jsou jeho poznávacím znamením. Tady debata o autenticitě nemá smysl, Čavalenky ukazují, jak to vypadá v zastrčených ulicích během čekání na výplatu a jak bohatí točí peníze na úkor druhých. „Zapalme ten systém a nechme ho hořet,“ znělo v odpoledních hodinách v plné aréně.

fotogalerii z poslední festivalového dne najdete tady i tu

Pohoda se sice přímo nehlásí k iniciativě Keychange, ale už na první pohled je znát, že se snaží mít vyvážený genderový poměr vystupujících. Pestrost nehoní pouze na několika headlinerkách, ale zastoupení ženských umělkyň různých žánrů nalezneme napříč lajnapem, když táhly tentokrát zejména producentky a rapperky.

V největším stanu se v sobotu prohnaly hned tři výrazné ženské hlasy, které vytvořily podobně divoké moshpity jako o den dřív Death Grips. Masivní beaty a ostrou dikci přinesla ukrajinská Alyona Alyona, o které nejenom slovenská média mluví jako o další východní senzaci a jejíž set pálil ostrými do kulturních stereotypů. Britské úderné dámské trio Haiku Hands se svými synchronizovanými tanci uvolnilo atmosféru, aby nastoupilo ruské duo Ic3peak.

Virální fenomén, který se proslavil protiputinovským videem Death No More, v němž se zpěvačka a autorka písní Anastasia Kreslina polévá před ruským sídlem vlády benzínem, se přetavil v živou formaci. V Praze jsme je mohli vidět před pár měsíci, slovenskou premiéru si odbyli v doprovodu dalších kontroverzních ruských kapel Little Big nebo Shortparis. Přestože jejich textům mladí návštěvníci jen těžko rozuměli, naštvanost na represivní režim byla znát z každé sloky odměřeného vokálu, který byl v těkavějších částech stejně vyhrocený jako situace v domovině. Ve velkém stanu už se zase hořel společenský systém, tentokrát za doprovodu bodavých stroboskopů, chladného řevu a rychlé změny temp, podtrhujících pocit nejistoty.

Zatímco menší podia nabídla vhled do současných společenských problémů, na hlavní stagi vládla nostalgie. Liam Gallagher má sice pověst rockera s prořízlou hubou, ale oproti souběžným Shortparis působil jako krotký čtyřicátník. Hlavní program uzavřela hudební a filmová ikona Charlotte Gainsbourg, jejímuž setu dominovaly skladby z desky Rest, ovlivněné francouzským tanečním producentem Sebastianem. A naživo to bylo opravdu ještě tanečnější než z nahrávky, což se po třech náročných dnech plných přebíhání hodilo. Poslední pohlazení před návratem do reality.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Romeo, Julie a Thom Yorke (Radio and Juliet)

Maria Pyatkina 09.08.2020

Romeo a Julie a Radiohead. Renomovaný choreograf Edward Clug pomocí současného tance vystihuje křehkou tragédii spojením dvou zásadních kulturních fenoménů.

Filmové Hradiště 2020: Filmovka bude!

Jakub Šíma, Michal Smrčina 09.08.2020

“Nic není, všechno zrušili. Všechno, Slovácké slavnosti vína a všechno ostatní taky, zůstala jenom filmovka.” Sám si nevybavím jinou akcí této velikosti, kterou by pořadatelé neodpískali. Všechna čest!

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020