Články / Reporty

Pohoda 19, den třetí v plamenech

Pohoda 19, den třetí v plamenech

Jakub Béreš | Články / Reporty | 16.07.2019

Rok co rok se přesvědčuji o tom, že Pohoda si nemohla vybrat lepší název. Všechno, co vás mrzí nebo štve na festivalech, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku, které během dne krouží areálem. Hodně akcí prohlašuje, že se snaží být ekologické, že se opravdu zajímají o svého návštěvníka a že nejsou pouhou kratochvílí, ale událostí, která chce promlouvat k širší veřejnosti. Za Pohodu mluví činy, mravenčí práce a odhodlání ani další rok neslevit ze svých standardů. Důkazem je i dva roky staré ocenění Green Operations Award, získané mimo jiné za práci s odpadem.

Oproti jiným festivalům se Pohoda rozhodla zmenšit kapacitu areálu, aby se návštěvník mohl cítit pohodlně a nemusel mít pocit, že je chodící peněženkou. Zhruba třicet tisíc návštěvníků se hravě rozprskne po celém areálu. A namísto největších jmen, která by stála dvě třetiny rozpočtu, se jako každý rok Pohoda rozhodla pro pestrý a vyvážený line-up, který neohrozí ani vypadnutí páteční headlinerky Lykke Li. Ten den byla pozornost upřena na jinou ženu, a to první slovenskou prezidentku, na jejíž debatu se stály fronty. Její neformální fotka u tamního památníku Jana Kuciaka a jeho partnerky s nápisem „spojili nás“ tak nějak vystihuje atmosféru celého ročníku.

V pátek na přednášku o lepšící se situaci Romů na Slovensku, v sobotu na nejlepší romano hip hop. „Poslechem naší hudby se dopouštíte trestného činu, my se totiž nebojíme šířit pravdu,“ deklaroval rapper Rudo Danihel alias Čavalenky, zatímco jeho dj za pultem skrečoval o sto šest. Nakažlivá flow, perfektní přednes a texty z vyloučených pohraničních oblastí jsou jeho poznávacím znamením. Tady debata o autenticitě nemá smysl, Čavalenky ukazují, jak to vypadá v zastrčených ulicích během čekání na výplatu a jak bohatí točí peníze na úkor druhých. „Zapalme ten systém a nechme ho hořet,“ znělo v odpoledních hodinách v plné aréně.

fotogalerii z poslední festivalového dne najdete tady i tu

Pohoda se sice přímo nehlásí k iniciativě Keychange, ale už na první pohled je znát, že se snaží mít vyvážený genderový poměr vystupujících. Pestrost nehoní pouze na několika headlinerkách, ale zastoupení ženských umělkyň různých žánrů nalezneme napříč lajnapem, když táhly tentokrát zejména producentky a rapperky.

V největším stanu se v sobotu prohnaly hned tři výrazné ženské hlasy, které vytvořily podobně divoké moshpity jako o den dřív Death Grips. Masivní beaty a ostrou dikci přinesla ukrajinská Alyona Alyona, o které nejenom slovenská média mluví jako o další východní senzaci a jejíž set pálil ostrými do kulturních stereotypů. Britské úderné dámské trio Haiku Hands se svými synchronizovanými tanci uvolnilo atmosféru, aby nastoupilo ruské duo Ic3peak.

Virální fenomén, který se proslavil protiputinovským videem Death No More, v němž se zpěvačka a autorka písní Anastasia Kreslina polévá před ruským sídlem vlády benzínem, se přetavil v živou formaci. V Praze jsme je mohli vidět před pár měsíci, slovenskou premiéru si odbyli v doprovodu dalších kontroverzních ruských kapel Little Big nebo Shortparis. Přestože jejich textům mladí návštěvníci jen těžko rozuměli, naštvanost na represivní režim byla znát z každé sloky odměřeného vokálu, který byl v těkavějších částech stejně vyhrocený jako situace v domovině. Ve velkém stanu už se zase hořel společenský systém, tentokrát za doprovodu bodavých stroboskopů, chladného řevu a rychlé změny temp, podtrhujících pocit nejistoty.

Zatímco menší podia nabídla vhled do současných společenských problémů, na hlavní stagi vládla nostalgie. Liam Gallagher má sice pověst rockera s prořízlou hubou, ale oproti souběžným Shortparis působil jako krotký čtyřicátník. Hlavní program uzavřela hudební a filmová ikona Charlotte Gainsbourg, jejímuž setu dominovaly skladby z desky Rest, ovlivněné francouzským tanečním producentem Sebastianem. A naživo to bylo opravdu ještě tanečnější než z nahrávky, což se po třech náročných dnech plných přebíhání hodilo. Poslední pohlazení před návratem do reality.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…

Zralá jako víno (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 05.08.2019

Pokud jde něco Besedě skvěle, je to výběr kapel v perfektní koncertní kondici. Zatímco loni předvedli omračující výkon Pacino, letos...