Články / Rozhovory

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

redakce | Články / Rozhovory | 17.02.2020

Dělat koncerty pro kamarády obnáší velkou dávku romantiky, ale taky spoustu práce. Kristýna Procházková neboli Spratek production začala teprve nedávno, ale díky svérázné grafice a názvu jste si jí možná už také všimli. Většinou pluje v pražských podzemních vodách plných zkreslených kytar a známých tváří. Čerstvá krev na scéně vypráví o spamování eventů, nejlepší jídelně v Praze a hudební výchově. Punkový srdíčko etudami nepřechováš.

Co to jméno? Děláš koncerty jenom spratkům s kapelou?
Spratek napadlo mojí kamarádku, když jsem chystala první koncert ve Vlkovce a potřebovala se pojmenovat. Střílely jsme spoustu šíleností, ale se Spratkem jsem se ztotožňovala nejvíc.

Vždycky jsem byla docela tvrdohlavá a dělala to, co jsem cítila, že je pro mě v tu chvíli důležitý, jen mírným přihlédnutím k radám mých blízkých. Nejvíc jsem to začala pociťovat, když jsem přerušila studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde jsem byla nešťastná a nedávalo mi to smysl. Z tý instituce jsem byla tak nasraná a neschopná najednou svůj obor dál rozvíjet, že jsem začala po chvíli pořádat koncerty kámošům. Těm, co hrajou hudbu, ale o který na žádný konzervatoři v Čechách nemají ponětí, protože 95 % z nich nemá potřebu se zajímat. Chtěla jsem být hudbě pořád nablízku.

Spratek mi přišlo výstižný. Tak nějak si představuju, že o mně teď mluví můj oblíbenej ředitel a dělá mi to radost. Jdu si svojí cestou, je to krásný a já jsem moc vděčná.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Moc mě bavili svým naléhavým temperamentem a přísným zvukem Tropical Fuck Storm před pár měsíci v Café V lese, který jsem slyšela poprvé v létě na Beaches Brew. Taky jsem byla nadšená z něžné Němky Josin. Ale za poslední půlrok byli určitě nejsvětlejším a nejopravdovějším zážitkem Black Midi v Underdogs', na kterých jsem byla po celou dobu v první řadě a mlátila se mezi nahatejma upocencema v moshi s partou nejlepších kámošů.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šla podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Nevím, jestli jsem v otázce jiných promotérů úplně objektivní. Znám jich jen pár, většinou to jsou kamarádi a srdcaři, který kapelám vaří, ubytovávají je u sebe nebo s nimi jdou minimálně na pivo. Tím je mi to blízký. Chodím podpořit jejich koncerty, protože věřím jejich vkusu. Dřív jsem chodila na koncerty bez znalosti toho, kdo je pořádá.

Nerada bych jmenovala, čí práce si vážím a čí práce se mi nelíbí, protože na to mám svoje měřítka. Ale z nadcházejících koncertů lokálních kapel, který jsou zatím oznámený, bych určitě doporučila Old Folks House s A Dull Set společně s vídeňskou kapelou Tents v Kasárnách, HRTL s 1flfsoap v Café V lese, Tomáše Paluchu se skvělým ženským sborem Lada nebo z pražský techno scény únorová sešlost Harmony v Ankali.

A na jaké akce se teď chystáš?
Těšim se na březnový koncert Portico Quartet, o kterých jsem donedávna nevěděla. Lebanon Hanover by mohla být dobrá párty stejně jako následující Viagra Boys, který tu mají koncert o dva týdny později. V dubnu pak moji milovaný Tempers, který jsem objevila před rokem V lese. Mezi tím je spousta dalších koncertů, na které bych se ráda dostala, ale žádné z těch kapel jsem zatím víc nepropadla.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Ne moc pozitivní. Koncerty nepropaguju, protože jsem zatím necítila potřebu. Mám to tak, že mi to ubírá na pravdivosti, a začnu to brát jako povinnost namísto radosti. Srdcař si to svý najde. Ale kdo ví, třeba najdu jinej způsob. Stejně tak mám problém s přidáváním příspěvků na události. Ta podbízivost je mi proti srsti. Ale trochu to dělat musím. Tak se snažím to zaobalit většinou do vtípku nebo koláže. Abych měla pocit, že jsem to pořád já a že si nehraju na žádnýho profíka. Pořád se mám hodně co učit, před chvílí jsem začala.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Smíchovská Marijánka. Moravskej vrabec pod 110 korun a nejmilejší kuchařky na světě. Naštěstí se tam objevím už jen málokdy, protože to mám z ruky.

Co chystáš další dny a týdny?
Na únor chystám Davida Invalida s Individual Band, který teď budou vydávat desku. Ke konci měsíce pak mojí srdcovku Lůzu s Or a Pacinem. V březnu stage Nad Viktorkou na Žižkovský Noci, kde budu mít Szmej z Tábora, Lůzu, boží Pokoru a Traasbooa z Lipska, kterého jsem slyšela před pár měsíci v Kasárnách. Taky tam budou pouštět desky kamarádi, Mejla Buršík, Paulina Cordová, František Převorovský a Karolína Komárková.

V dubnu mám zatím jen jednu akci, na kterou se moc těšim, a to jsou zas milovaný Vellocet Roll s München Konflikt a Wrackspurts v Ježíšovi. Wrackspurts jsou dvě milý holky z Lipska, na který jsem přišla minulej rok na koncertu v Prostoru 39, kam mě zatáhla Meg (The Maggie's Marshmallows, It's not broken it's vintage, pozn. a.), když jsem zevlila v Kasárnách na pivu. Další koncerty mám zatím jen v hlavě.

Info

Spratek production
fb promotérky

David Invalid & Individual Band + Johannes Benz
18. 2. 2020 20:00
Café V lese, Praha

Lůza + Or + Pacino
29. 2. 2020 20:00
Café V lese, Praha

Vellocet Roll + München Konflikt + Wrackspurts
18. 4. 2020 20:00
Bike_Jesus, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce 31.05.2022

Dr. Fleischman chystají v Česku hned dva koncerty. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Jan Bartoš (Prague Music Performance): Osvobození koncertního formátu mám v hlavě několik let

Jarmo Diehl 05.05.2022

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Alona Dmukhovska (Music Export Ukraine): Píšeme příběh lidstva

Anna Mašátová 02.05.2022

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace