Články / Rozhovory

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

redakce | Články / Rozhovory | 17.02.2020

Dělat koncerty pro kamarády obnáší velkou dávku romantiky, ale taky spoustu práce. Kristýna Procházková neboli Spratek production začala teprve nedávno, ale díky svérázné grafice a názvu jste si jí možná už také všimli. Většinou pluje v pražských podzemních vodách plných zkreslených kytar a známých tváří. Čerstvá krev na scéně vypráví o spamování eventů, nejlepší jídelně v Praze a hudební výchově. Punkový srdíčko etudami nepřechováš.

Co to jméno? Děláš koncerty jenom spratkům s kapelou?
Spratek napadlo mojí kamarádku, když jsem chystala první koncert ve Vlkovce a potřebovala se pojmenovat. Střílely jsme spoustu šíleností, ale se Spratkem jsem se ztotožňovala nejvíc.

Vždycky jsem byla docela tvrdohlavá a dělala to, co jsem cítila, že je pro mě v tu chvíli důležitý, jen mírným přihlédnutím k radám mých blízkých. Nejvíc jsem to začala pociťovat, když jsem přerušila studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde jsem byla nešťastná a nedávalo mi to smysl. Z tý instituce jsem byla tak nasraná a neschopná najednou svůj obor dál rozvíjet, že jsem začala po chvíli pořádat koncerty kámošům. Těm, co hrajou hudbu, ale o který na žádný konzervatoři v Čechách nemají ponětí, protože 95 % z nich nemá potřebu se zajímat. Chtěla jsem být hudbě pořád nablízku.

Spratek mi přišlo výstižný. Tak nějak si představuju, že o mně teď mluví můj oblíbenej ředitel a dělá mi to radost. Jdu si svojí cestou, je to krásný a já jsem moc vděčná.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Moc mě bavili svým naléhavým temperamentem a přísným zvukem Tropical Fuck Storm před pár měsíci v Café V lese, který jsem slyšela poprvé v létě na Beaches Brew. Taky jsem byla nadšená z něžné Němky Josin. Ale za poslední půlrok byli určitě nejsvětlejším a nejopravdovějším zážitkem Black Midi v Underdogs', na kterých jsem byla po celou dobu v první řadě a mlátila se mezi nahatejma upocencema v moshi s partou nejlepších kámošů.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šla podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Nevím, jestli jsem v otázce jiných promotérů úplně objektivní. Znám jich jen pár, většinou to jsou kamarádi a srdcaři, který kapelám vaří, ubytovávají je u sebe nebo s nimi jdou minimálně na pivo. Tím je mi to blízký. Chodím podpořit jejich koncerty, protože věřím jejich vkusu. Dřív jsem chodila na koncerty bez znalosti toho, kdo je pořádá.

Nerada bych jmenovala, čí práce si vážím a čí práce se mi nelíbí, protože na to mám svoje měřítka. Ale z nadcházejících koncertů lokálních kapel, který jsou zatím oznámený, bych určitě doporučila Old Folks House s A Dull Set společně s vídeňskou kapelou Tents v Kasárnách, HRTL s 1flfsoap v Café V lese, Tomáše Paluchu se skvělým ženským sborem Lada nebo z pražský techno scény únorová sešlost Harmony v Ankali.

A na jaké akce se teď chystáš?
Těšim se na březnový koncert Portico Quartet, o kterých jsem donedávna nevěděla. Lebanon Hanover by mohla být dobrá párty stejně jako následující Viagra Boys, který tu mají koncert o dva týdny později. V dubnu pak moji milovaný Tempers, který jsem objevila před rokem V lese. Mezi tím je spousta dalších koncertů, na které bych se ráda dostala, ale žádné z těch kapel jsem zatím víc nepropadla.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Ne moc pozitivní. Koncerty nepropaguju, protože jsem zatím necítila potřebu. Mám to tak, že mi to ubírá na pravdivosti, a začnu to brát jako povinnost namísto radosti. Srdcař si to svý najde. Ale kdo ví, třeba najdu jinej způsob. Stejně tak mám problém s přidáváním příspěvků na události. Ta podbízivost je mi proti srsti. Ale trochu to dělat musím. Tak se snažím to zaobalit většinou do vtípku nebo koláže. Abych měla pocit, že jsem to pořád já a že si nehraju na žádnýho profíka. Pořád se mám hodně co učit, před chvílí jsem začala.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Smíchovská Marijánka. Moravskej vrabec pod 110 korun a nejmilejší kuchařky na světě. Naštěstí se tam objevím už jen málokdy, protože to mám z ruky.

Co chystáš další dny a týdny?
Na únor chystám Davida Invalida s Individual Band, který teď budou vydávat desku. Ke konci měsíce pak mojí srdcovku Lůzu s Or a Pacinem. V březnu stage Nad Viktorkou na Žižkovský Noci, kde budu mít Szmej z Tábora, Lůzu, boží Pokoru a Traasbooa z Lipska, kterého jsem slyšela před pár měsíci v Kasárnách. Taky tam budou pouštět desky kamarádi, Mejla Buršík, Paulina Cordová, František Převorovský a Karolína Komárková.

V dubnu mám zatím jen jednu akci, na kterou se moc těšim, a to jsou zas milovaný Vellocet Roll s München Konflikt a Wrackspurts v Ježíšovi. Wrackspurts jsou dvě milý holky z Lipska, na který jsem přišla minulej rok na koncertu v Prostoru 39, kam mě zatáhla Meg (The Maggie's Marshmallows, It's not broken it's vintage, pozn. a.), když jsem zevlila v Kasárnách na pivu. Další koncerty mám zatím jen v hlavě.

Info

Spratek production
fb promotérky

David Invalid & Individual Band + Johannes Benz
18. 2. 2020 20:00
Café V lese, Praha

Lůza + Or + Pacino
29. 2. 2020 20:00
Café V lese, Praha

Vellocet Roll + München Konflikt + Wrackspurts
18. 4. 2020 20:00
Bike_Jesus, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Michael Gira (Swans): Nebyť karikatúra

Lucia Banáková 23.09.2020

Michael Gira má bohatý životopis, začína zložitým detstvom, nie každému sa podarí osláviť šestnáste narodeniny vo väzení za predaj hašišu v Jeruzaleme. Rozhovor.

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?

Moon Crew #30: Matěj Krč

redakce 14.09.2020

Brno meets Praha, hardcore straight edge meets ořechovka. Jubilejní díl Moon Crew odhaluje našeho letitého fotografa Matěje Krče.

Colin H. van Eeckhout (Amenra): Nikto si v poslednej dobe nesiahol na dno

Lucia Banáková 13.09.2020

Za dvadsať rokov existencie toho Amenra stihli pomerne dosť, vydali šesť albumov z cyklu Mass, založili kolektív spriatelených projektov a tak trochu i vlastné náboženstvo.

Pořadatelská: Martin Režný (Hlukovæ mysteria)

redakce 09.09.2020

Můžete ho znát jako organizátora, ale i hudebníka, preferuje hraní v improvizačních kolektivech, u Korobushka records vydává pod nickem Sakkikangas.

Pořadatelská: Antonín Kocábek (Kaštan – scéna Unijazzu)

redakce 08.09.2020

V Pořadatelské zve Tonda na řadu koncertů, které v Kaštanu proběhnou a samozřejmě taky na UniMoon!

Jiří Jirák (Indican): Je to o spolupráci kultur, ras a principů

Vojta Chmelík 05.09.2020

Jak se v Indican setkávají různé kulturní a hudební vlivy a jak pracuje s mystikou a intuicí? A jaké mají Indican cíle?

Petr Vyšohlíd (Meat-House Chicago I.R.A.): Nával invence se nedal zvládat aneb osudový střet hardcoreu s popartem

prof. Neutrino 03.09.2020

Při setkání na jedné královéhradecké pivní zahrádce jsme potkali Petra Vyšohlída - frontmana kultovní hardcoreové formace devadesátých let Meat-House Chicago I.R.A.

Dmitri Bezkorovainyi: Bělorusové nikdy nebyli tak jednotní a aktivní jako nyní

Michal Pařízek 01.09.2020

Dmitri pracuje jako hudební manažer a novinář v Minsku, je velkým podporovatelem běloruské hudební scény a právě on napomohl jejímu mezinárodnímu zviditelnění v posledních letech.