Články / Rozhovory

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

redakce | Články / Rozhovory | 17.02.2020

Dělat koncerty pro kamarády obnáší velkou dávku romantiky, ale taky spoustu práce. Kristýna Procházková neboli Spratek production začala teprve nedávno, ale díky svérázné grafice a názvu jste si jí možná už také všimli. Většinou pluje v pražských podzemních vodách plných zkreslených kytar a známých tváří. Čerstvá krev na scéně vypráví o spamování eventů, nejlepší jídelně v Praze a hudební výchově. Punkový srdíčko etudami nepřechováš.

Co to jméno? Děláš koncerty jenom spratkům s kapelou?
Spratek napadlo mojí kamarádku, když jsem chystala první koncert ve Vlkovce a potřebovala se pojmenovat. Střílely jsme spoustu šíleností, ale se Spratkem jsem se ztotožňovala nejvíc.

Vždycky jsem byla docela tvrdohlavá a dělala to, co jsem cítila, že je pro mě v tu chvíli důležitý, jen mírným přihlédnutím k radám mých blízkých. Nejvíc jsem to začala pociťovat, když jsem přerušila studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde jsem byla nešťastná a nedávalo mi to smysl. Z tý instituce jsem byla tak nasraná a neschopná najednou svůj obor dál rozvíjet, že jsem začala po chvíli pořádat koncerty kámošům. Těm, co hrajou hudbu, ale o který na žádný konzervatoři v Čechách nemají ponětí, protože 95 % z nich nemá potřebu se zajímat. Chtěla jsem být hudbě pořád nablízku.

Spratek mi přišlo výstižný. Tak nějak si představuju, že o mně teď mluví můj oblíbenej ředitel a dělá mi to radost. Jdu si svojí cestou, je to krásný a já jsem moc vděčná.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Moc mě bavili svým naléhavým temperamentem a přísným zvukem Tropical Fuck Storm před pár měsíci v Café V lese, který jsem slyšela poprvé v létě na Beaches Brew. Taky jsem byla nadšená z něžné Němky Josin. Ale za poslední půlrok byli určitě nejsvětlejším a nejopravdovějším zážitkem Black Midi v Underdogs', na kterých jsem byla po celou dobu v první řadě a mlátila se mezi nahatejma upocencema v moshi s partou nejlepších kámošů.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šla podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Nevím, jestli jsem v otázce jiných promotérů úplně objektivní. Znám jich jen pár, většinou to jsou kamarádi a srdcaři, který kapelám vaří, ubytovávají je u sebe nebo s nimi jdou minimálně na pivo. Tím je mi to blízký. Chodím podpořit jejich koncerty, protože věřím jejich vkusu. Dřív jsem chodila na koncerty bez znalosti toho, kdo je pořádá.

Nerada bych jmenovala, čí práce si vážím a čí práce se mi nelíbí, protože na to mám svoje měřítka. Ale z nadcházejících koncertů lokálních kapel, který jsou zatím oznámený, bych určitě doporučila Old Folks House s A Dull Set společně s vídeňskou kapelou Tents v Kasárnách, HRTL s 1flfsoap v Café V lese, Tomáše Paluchu se skvělým ženským sborem Lada nebo z pražský techno scény únorová sešlost Harmony v Ankali.

A na jaké akce se teď chystáš?
Těšim se na březnový koncert Portico Quartet, o kterých jsem donedávna nevěděla. Lebanon Hanover by mohla být dobrá párty stejně jako následující Viagra Boys, který tu mají koncert o dva týdny později. V dubnu pak moji milovaný Tempers, který jsem objevila před rokem V lese. Mezi tím je spousta dalších koncertů, na které bych se ráda dostala, ale žádné z těch kapel jsem zatím víc nepropadla.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Ne moc pozitivní. Koncerty nepropaguju, protože jsem zatím necítila potřebu. Mám to tak, že mi to ubírá na pravdivosti, a začnu to brát jako povinnost namísto radosti. Srdcař si to svý najde. Ale kdo ví, třeba najdu jinej způsob. Stejně tak mám problém s přidáváním příspěvků na události. Ta podbízivost je mi proti srsti. Ale trochu to dělat musím. Tak se snažím to zaobalit většinou do vtípku nebo koláže. Abych měla pocit, že jsem to pořád já a že si nehraju na žádnýho profíka. Pořád se mám hodně co učit, před chvílí jsem začala.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
Smíchovská Marijánka. Moravskej vrabec pod 110 korun a nejmilejší kuchařky na světě. Naštěstí se tam objevím už jen málokdy, protože to mám z ruky.

Co chystáš další dny a týdny?
Na únor chystám Davida Invalida s Individual Band, který teď budou vydávat desku. Ke konci měsíce pak mojí srdcovku Lůzu s Or a Pacinem. V březnu stage Nad Viktorkou na Žižkovský Noci, kde budu mít Szmej z Tábora, Lůzu, boží Pokoru a Traasbooa z Lipska, kterého jsem slyšela před pár měsíci v Kasárnách. Taky tam budou pouštět desky kamarádi, Mejla Buršík, Paulina Cordová, František Převorovský a Karolína Komárková.

V dubnu mám zatím jen jednu akci, na kterou se moc těšim, a to jsou zas milovaný Vellocet Roll s München Konflikt a Wrackspurts v Ježíšovi. Wrackspurts jsou dvě milý holky z Lipska, na který jsem přišla minulej rok na koncertu v Prostoru 39, kam mě zatáhla Meg (The Maggie's Marshmallows, It's not broken it's vintage, pozn. a.), když jsem zevlila v Kasárnách na pivu. Další koncerty mám zatím jen v hlavě.

Info

Spratek production
fb promotérky

David Invalid & Individual Band + Johannes Benz
18. 2. 2020 20:00
Café V lese, Praha

Lůza + Or + Pacino
29. 2. 2020 20:00
Café V lese, Praha

Vellocet Roll + München Konflikt + Wrackspurts
18. 4. 2020 20:00
Bike_Jesus, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Douška vydavatelská: Agrose

redakce 02.03.2021

Dvě nahrávky během dvou měsíců, to je slušný start na nový label. A to tím spíš, že přináší zcela nová jména i neoposlouchané žánrové hybridy.

Vysílač (Žižkovská noc): Dostat se mimo bubliny

su 22.02.2021

Dobří lidé z festivalu Žižkovská noc začali po přesunutí a následném zrušení festivalu v v loňském roce pracovat na podcastu Vysílač.

Simona Blahutová: Od Igráčka k Hitlerovi a zase zpět

prof. Neutrino 15.02.2021

Rozhovor s výtvarnicí a absolventkou AVU, zabývající se historickými událostmi v dobách Třetí říše či za studené války, je o smyslu hrdinství i opravdovosti umění.

Olaf Olafsonn: Experimenty jsou mi blízký

Anna Mašátová 03.02.2021

Olaf Olafsonn z kapel Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip, The A-Bomb a dalších, rozezněl novým projektem rotundu sv. Petra a Pavla na Budči. Popovídali jsme si s ním.

Rudi Rus: Metal tu bude navždy

Ondra Helar 29.01.2021

Rudi Rus, dvoumetrový obr se sametovým, hlubokým hlasem, napsali s Pištou Vandalem z Čad knihu, která se otáčí kolem patnácti let metalu ve Slovenském rozhlase. Rozhovor.

David Pešek, Amrit Sen (SANANIM): Pečovat o sebe hudbou

Jarmo Diehl 26.01.2021

Organizace na pomoc závislým vydala benefiční kompilaci. Přispělo přes sto kapel, přispějete i vy? Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace