Články / Recenze

Přesvědčivější a temnější No Distance Paradise

Přesvědčivější a temnější No Distance Paradise

Nikola Piálková | Články / Recenze | 16.01.2017

No Distance Paradise dospěli. Zatímco debut Challenge Gravity tíhl k pozitivně laděnému britskému indie rocku (místy připomínal Airfare, místy The Strokes), nová deska Pieces je jiná. Kapela neztratila svůj nadhled, naopak ukázala, že ho má dostatek na to, aby se posunula od lehkých a snadno srozumitelných písní vhodných k festivalovému odpoledni v trávě k melancholičtějším skladbám, které jdou po textové i hudební stránce více do hloubky.

Hned u druhého songu s názvem Let It Go nelze ignorovat vážnou tvář, kterou kapela sice už několikrát ukázala, nikdy ji ale neudržela po celou stopáž. Věrný fanoušek by očekával odlehčující kytarový riff, ale všichni členové (včetně hostujícího Tomáše Neuwertha za bicími) se drží takticky při zemi. A jemná vibrace, která skladbou pulzuje, vygraduje. Všechny songy mají spád a tradiční písňovou formu, očekávaný vrchol každé z nich nezklame. Za výslednou podobu jsou No Distance Paradise vděční opět Dušanu Neuwerthovi, který si tak s bratrem Tomášem připsal další společný projekt.

S nově získanou vážností souvisí i přesun do temnějších poloh. Nejsilněji je to znát ve skladbě Last Call Home, která od prvních tónů připomíná Forest raných The Cure. Navzdory podobnosti si No Distance Paradise drží vlastní tvář, za což vděčí hlavně odlehčeným pěveckým pasážím. Projev Marcela Procházky postrádá postpunkovou syrovost a jako vždy z něj sálají pozitivní emoce, jakkoliv jde o song, který z jinak sourodé kolekce mírně vybočuje.


Typickou tvář kapely reprezentují skladby, které už mají videoklipy. Ghost a Hold Back. Tajemné popové melodie protkané samply tvoří v kombinaci s něžným vokálem a ostrou kytarou charakteristický zvuk celého alba. Svébytná a suverénní tvorba No Distance Paradise má šanci zaujmout i za hranicemi, možná větší než u nás. Ale tohle se v minulosti říkalo už o nejedné kapele...

Info

No Distance Paradise - Pieces (X Production, 2016)
www.nodistanceparadise.cz

foto © Václav Jirásek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace