Články / Recenze

Přesvědčivější a temnější No Distance Paradise

Přesvědčivější a temnější No Distance Paradise

Nikola Piálková | Články / Recenze | 16.01.2017

No Distance Paradise dospěli. Zatímco debut Challenge Gravity tíhl k pozitivně laděnému britskému indie rocku (místy připomínal Airfare, místy The Strokes), nová deska Pieces je jiná. Kapela neztratila svůj nadhled, naopak ukázala, že ho má dostatek na to, aby se posunula od lehkých a snadno srozumitelných písní vhodných k festivalovému odpoledni v trávě k melancholičtějším skladbám, které jdou po textové i hudební stránce více do hloubky.

Hned u druhého songu s názvem Let It Go nelze ignorovat vážnou tvář, kterou kapela sice už několikrát ukázala, nikdy ji ale neudržela po celou stopáž. Věrný fanoušek by očekával odlehčující kytarový riff, ale všichni členové (včetně hostujícího Tomáše Neuwertha za bicími) se drží takticky při zemi. A jemná vibrace, která skladbou pulzuje, vygraduje. Všechny songy mají spád a tradiční písňovou formu, očekávaný vrchol každé z nich nezklame. Za výslednou podobu jsou No Distance Paradise vděční opět Dušanu Neuwerthovi, který si tak s bratrem Tomášem připsal další společný projekt.

S nově získanou vážností souvisí i přesun do temnějších poloh. Nejsilněji je to znát ve skladbě Last Call Home, která od prvních tónů připomíná Forest raných The Cure. Navzdory podobnosti si No Distance Paradise drží vlastní tvář, za což vděčí hlavně odlehčeným pěveckým pasážím. Projev Marcela Procházky postrádá postpunkovou syrovost a jako vždy z něj sálají pozitivní emoce, jakkoliv jde o song, který z jinak sourodé kolekce mírně vybočuje.


Typickou tvář kapely reprezentují skladby, které už mají videoklipy. Ghost a Hold Back. Tajemné popové melodie protkané samply tvoří v kombinaci s něžným vokálem a ostrou kytarou charakteristický zvuk celého alba. Svébytná a suverénní tvorba No Distance Paradise má šanci zaujmout i za hranicemi, možná větší než u nás. Ale tohle se v minulosti říkalo už o nejedné kapele...

Info

No Distance Paradise - Pieces (X Production, 2016)
www.nodistanceparadise.cz

foto © Václav Jirásek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.