Richard Kutěj | Články / Recenze | 16.08.2020
Slovo a zvuk. Dva mocní spojenci. Jeden vyřkne myšlenku, druhý přidá atmosféru. Vystudovaný hudební vědec a teoretik, kterému přesto není cizí avantgarda, improvizace a experimenty se zvukem, Michal Rataj se opět setkává se spisovatelem a performerem Jaromírem Typltem, aby i s dalšími hudebními hosty navázali na vyvedené album Škrábanice, které v roce 2014 vydal label Polí5. Ten se ujal i letošní novinky Zaškrábnutí.
Tak divná a lehce nervní atmosféra. Shluky slov. Jakoby náhodný tok myšlenek, tohle jsou ale zároveň mini etudy, každá se svou pointou, jen pro každého možná někde jinde. Mnohovýznamnost i vtip. „Já tady mluvím o dřevních dobách. A ty se kácíš…“
Minimalismus, impulsivita i jen lehce podmanivé zvukové plochy či práce s konkrétním zvukem. Tak zní elektronika Michala Rataje. Minimalistické obrazce, které slovům dodávají konečnou zvukovou podobu, atmosféru, švih, či podpoří halucinogenní atmosféru některých mluvených chvil.
Příběhy ukryté v několika slovech, které přitom nabádají k tolika různým výkladům. A stejně tak zní i hudební doprovod. V dokonalém souzvuku. A přitom i sám o sobě tolik zajímavý, což dokazují i momenty, kdy slova na chvíli ztichnou, a album pluje jen ve světě zvuku a hudby. Experiment i útržky zvláštních melodií, vyhrávek a zvuku kytary, akustické basové kytary či nástroje šakuhači. Zejména pasáže, kde strunné nástroje zní, místy přinášejí i melodické plochy avantgardní melodie, ale stejně tak se i struny umí hbitě ve smyčkách mrštně obtočit kolem slov a ještě více cáknout ironii ukrytou v mnohých z nich. Zvukově dokonale vybroušená elektronika pak umí stejná kouzla. Abstrakce, ale ne samoúčelnost.
Muselo to zřejmě celkově být zábavné setkání, kde se ale pracovalo tvrdě a hledala se dokonalá souhra slov a zvuků. Se vším se tu pracuje detailně, přesně, což ale neznamená, že to není barevné, mnohovýznamné a pestré.
Ano. Při několikátém poslechu si už spolu s interprety odříkáváte některé pasáže a smějete se svým výkladům, které jste si tu našli. Smějí se i oni? Možná ano, možná jenom v jiných chvílích. Celkově ale Michal Rataj a Jaromír Typlt opět ukazují, že zprvu možná chladně, škrábavě a drze se dívající umění nemusí být ve finále vůbec jen vážné. Naopak.
Michal Rataj, Jaromír Typlt – Zaškrábnutí (Polí5, Michal Rataj, 2020)
bandcamp vydavatelství
foto © Jan K. Čeliš
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.