Richard Kutěj | Články / Recenze | 16.08.2020
Slovo a zvuk. Dva mocní spojenci. Jeden vyřkne myšlenku, druhý přidá atmosféru. Vystudovaný hudební vědec a teoretik, kterému přesto není cizí avantgarda, improvizace a experimenty se zvukem, Michal Rataj se opět setkává se spisovatelem a performerem Jaromírem Typltem, aby i s dalšími hudebními hosty navázali na vyvedené album Škrábanice, které v roce 2014 vydal label Polí5. Ten se ujal i letošní novinky Zaškrábnutí.
Tak divná a lehce nervní atmosféra. Shluky slov. Jakoby náhodný tok myšlenek, tohle jsou ale zároveň mini etudy, každá se svou pointou, jen pro každého možná někde jinde. Mnohovýznamnost i vtip. „Já tady mluvím o dřevních dobách. A ty se kácíš…“
Minimalismus, impulsivita i jen lehce podmanivé zvukové plochy či práce s konkrétním zvukem. Tak zní elektronika Michala Rataje. Minimalistické obrazce, které slovům dodávají konečnou zvukovou podobu, atmosféru, švih, či podpoří halucinogenní atmosféru některých mluvených chvil.
Příběhy ukryté v několika slovech, které přitom nabádají k tolika různým výkladům. A stejně tak zní i hudební doprovod. V dokonalém souzvuku. A přitom i sám o sobě tolik zajímavý, což dokazují i momenty, kdy slova na chvíli ztichnou, a album pluje jen ve světě zvuku a hudby. Experiment i útržky zvláštních melodií, vyhrávek a zvuku kytary, akustické basové kytary či nástroje šakuhači. Zejména pasáže, kde strunné nástroje zní, místy přinášejí i melodické plochy avantgardní melodie, ale stejně tak se i struny umí hbitě ve smyčkách mrštně obtočit kolem slov a ještě více cáknout ironii ukrytou v mnohých z nich. Zvukově dokonale vybroušená elektronika pak umí stejná kouzla. Abstrakce, ale ne samoúčelnost.
Muselo to zřejmě celkově být zábavné setkání, kde se ale pracovalo tvrdě a hledala se dokonalá souhra slov a zvuků. Se vším se tu pracuje detailně, přesně, což ale neznamená, že to není barevné, mnohovýznamné a pestré.
Ano. Při několikátém poslechu si už spolu s interprety odříkáváte některé pasáže a smějete se svým výkladům, které jste si tu našli. Smějí se i oni? Možná ano, možná jenom v jiných chvílích. Celkově ale Michal Rataj a Jaromír Typlt opět ukazují, že zprvu možná chladně, škrábavě a drze se dívající umění nemusí být ve finále vůbec jen vážné. Naopak.
Michal Rataj, Jaromír Typlt – Zaškrábnutí (Polí5, Michal Rataj, 2020)
bandcamp vydavatelství
foto © Jan K. Čeliš
Sabina Coufalová 12.04.2021
Zmatení muži a vyčerpané ženy sice stále bloumají městem jako na předchozích albech Post-hudby, ale svá osobní dramata a smutky zasazují do traumat spojených s...
prof. Neutrino 10.04.2021
Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.
Michal Mikuláš 30.03.2021
New Music and Big Pop je jeden krásny výtvor plynúci v intenciách najlepších indiepopových tradícií.
Jiří Přivřel 21.03.2021
Zremasterovaný debut The National přináší syrovou jednoduchost nezatíženou očekáváním.
Valentýna Žišková 20.03.2021
Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie...
Filip Rabenseifner 19.03.2021
Působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což podtrhuje její živý feeling.
Veronika Jastrzembská 18.03.2021
Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce.
Akana 13.03.2021
Stejně bych ale řekl, že ty skutečně zázračné chvilky na albu přicházejí tehdy, když se Janis v písních angažuje víc než „jen“ jako zpěvačka.
Kristína Valachová 13.03.2021
Z reakcií je zjavné, že väčšina chápe ako žart nielen hudobný počin, ale i samotný Flexkingov zjav na poli odfarbených vlasov a vždyprítomnej zimnej bundy.
Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021
Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.