Články / Reporty

Ptáček zpěváček Regina Spektor

Ptáček zpěváček Regina Spektor

Anna Mašátová | Články / Reporty | 15.08.2013

Podle fronty by si náhodný kolemjdoucí mohl myslet, že se na terase Jízdárny Pražského hradu vystavovaly korunovační klenoty. Čekající však nepřišli obdivovat drahý kov, ale zlato v hrdle rusovlasé písničkářky Reginy Spektor.

Důstojná atmosféra místa byla zachována – pečlivě dodržovaný dresscode, hloučky hostesek, šumivý mok tekl proudem, upravený trávník a pult zvukaře hlídaný členem Hradní stráže. Komu při tom pohledu nepřišly na mysl obrázky utahující si z modrokabátníků při likvidaci povodní? Jemný úder do gongu ohlásil začátek předkapely Only Son, tedy sólového projektu Jacka Dishela, manžela hvězdy večera. Mají nejen společného koníčka, ale i obdobný osud – oba se narodili v Moskvě, ale vyrostli v New Yorku. Několikapísňový set prokládal vtipnými poznámkami, ze kterých bylo jasné, že ví, na koho jsou všichni natěšení. Díky pomalému západ slunce prý po dlouhé době viděl na publikum a mohl tak účinně penetrovat duši každého z nás, navíc pokud jste to nevěděli, postavil Pražský hrad. Za týden. Dishela doprovázel klávesista Brad Whiteley, cellista Yoed Nir a bubeník Mathias Kunzli, kteří zároveň doprovází zpěvačku. Průřez dvěma deskami Drop to the Top a Searchlight zahrnoval skladby Long Live the Future, You Stayed at Home, Magic či It's a Boy s vážnějším obsahem genetického inženýrství. Snad mohla být Dishelova snaha odměněna delším potleskem, jenže lidé byli jaksi bez energie a aplaus brzy utichl.

Noc je noc, pro efekt se čekalo na setmění. Chvíli po deváté už k černému křídlu zasedla „Spektorka“, upřednostňující toho dne německo-amerického Steinwaye před tuzemským Petrofem. V nočním osvětlení nemohla být katedrála romantičtější, muzikantům se tak naskýtal úchvatný pohled. Nesmělá zpěvačka v puntíkovaných šatech s mašlí na zádech začala typicky a capella Ain't No Cover, který vyšperkovala klezmerovým daj, daj, daj. Že by židovský původ? Štíhlé prsty poletovaly nad klapkami piana v rytmu The Calculation, Small Town Moon i On the Radio, zima však rozechvívala nejen příchozí, ale i okatou zpěvačku. Po každé písni si mnula ruce, aby si je zahřála, přesto působila oproti ostravskému vystoupení před několika lety mnohem uvolněněji a radostněji. Obligátní zvolání z publika „Regina, I love you!“ sice vzápětí pohřbila ódou na rozvod, přesto nešetřila úsměvy ani děkováním. Potemnělé All the Rowboats i Blue Lips vystřídal duet s Dishelem, Call Them Brothers. Vysoký, zarostlý kytarista se svou ženou vypadali jak bibličtí David a Goliáš.

Nejen You've Got Time, z amerického seriálu Orange Is the New Black, ale i brzy vyčerpaná česká slovní zásoba omezená na „ahoj“ a „děkuji“, vyvolávaly potlesk po každém pípnutí do mikrofonu. Spektor trylkovala jako ptáče po ránu, chvíli hladila, poté se snesla do nížin nebo vplula do vln beatboxu. Jemný doprovod kapely byl spíše upozaděn, jen cello občas probublalo, stejně jako elektro vychytávky. Ačkoliv někdy zní její tvorba podobně, nenudí. Aktuální deska What We Saw from the Cheap Seats je povedená, o čemž jsme se přesvědčili i naživo v kouscích Don't Leave Me a Ballad of a Politician. Jak výstižné, zpívat o zpupnosti našich představitelů právě v těchto dnech a hradních prostorách. A konečně zněla terasou i Reginina rodná řeč v Modlitbě Francoise Villona od Bulata Okudžavy. Moment, kdy se ruský ptáček zpěváček oprostil od všech hlasových her, zvážněl a zbyla jen čistá krása klavíru a ženského hlasu. Jenže zima byla přeci jen silnější, zrzka si nechala donést sako a po dvou desítkách písní se odmlčela. S přídavkem se neotálelo, tisícovka lidí se ještě dočkala Us, Fidelity, Hotel Song a nejdojemnějšího Samsona. A pak už opravdu konec. Nezbývá než popřát těm, na které se nedostalo vstupenek, aby jí chladnější pražské přijetí neodradilo od brzkého návratu. Ať už na Hradě nebo v podhradí, koncert Reginy Spektor je a bude vždy velkým zážitkem.

Info

Regina Spektor (usa)
13. 8. 2013, Jízdárna Pražského hradu, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tři dny v Barceloně (Sónar 2024)

Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024

Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.

Still moving (Respect Festival 2024)

Akana 19.06.2024

Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“

All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)

Eva Karpilovská 17.06.2024

Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?

Zastavit čas i způsobit amok (The Smile)

Tomáš Jančík 15.06.2024

Necelé dva roky po debutu A Light for Attracting Attention vydala skupina okolo Thoma Yorka druhou desku, politicko-kritickou i osobní, a v podobný čas se The Smile vrátili do Fora…

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Zdeněk Němec 11.06.2024

Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku.

Porážkám navzdory (High on Fire)

Marek Hadrbolec 05.06.2024

První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.

Vídeňská magma v jícnu DOXu (Klangforum Wien I.)

Helena Konvalinová 03.06.2024

Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace