Články / Sloupky/Blogy

Rejžák #19: Některé žvýkačky nevydrží moc dlouho

Rejžák #19: Některé žvýkačky nevydrží moc dlouho

blueskin | Články / Sloupky/Blogy | 23.06.2016

Venkovní počasí duševním činnostem příliš nenahrává, rejžákovat se ale musí. V našich sítích tentokrát skončila poměrně pestrá sestava. Nejlepší skóre si odnáší domácí parta Metronome Blues, a to nikoli proto, že jejich debut vyjde coby příloha zářijového čísla Fullmoonu. Jejich nerušivá mezinárodnost, jak pravila kolegyně LM, nás ale prostě baví. Zbytek už zdaleka tak jednoznačný není, ale i to je život.

Hodnocení je na škále 1 - 5. Čím větší číslo, tím lepší hodnocení. Nula je pak výrazem naprostého nezájmu či přímo odmítnutí ze strany dotyčného hodnotitele.

1) Phantogram: You Don’t Get Me High Anymore


lenka m: Začalo mě to bezprecedentně štvát a uvědomila jsem si, že podklad je děsná srágora, takže co chytlavý refrén. Dostali jste mě, ale teď už neotravovat. (2)

maxim: Podklad je děsná srágora, asi jako kdyby Junkie XL snil o tom, že je motýl a přitom si třel přirození zubním kartáčkem, paradoxně mě to sejří daleko méně než refrén. V rámci vypočítaných písniček asi spoko, jinak nudné schéma. (2)

blueskin: Vypočítané asi ano, schématické určitě, pro mě to ale kupodivu funguje. Asi že se v posledních dnech nacházím v rozpoložení, o kterém se v té písničce zpívá. Tam, kde dřív něco bylo, už dneska nic není. Promiň, holka, už mě ale tolik nebereš. To je život a Phantogram k němu dokážou napsat ideální soundtrack. (4)

jakub: A já proč se mě to tak líbí, i když by podle všeho nemělo. Kde nic není, smrt možná ne, ale Phantogram bere. (4)

karl: Generický indie-electro-trap s ženským vokálem. Purity Ring ani Chvrches mě nikdy moc nevzrušovali, tak nevím, proč bych měl dát své srdce druhořadému americkému odvaru a navíc kapele, která zabila kariéru Big Boie z OutKast. (2)

2) Clipping: Wriggle


lenka m: It’s all right, it’s okay / Work all night, cry all day. Tancujem v latexu. (5)

maxim: Některé tracky Clipping mám hodně rád, skoro vždycky mě baví flow, stejně jako mě baví písničky o práci a Cocc Pistol Cree. Wriggle jsem šacoval jako jalovou dystopickou hru, než mi došlo, že je to o plácání na zadek a tancování v latexu, tomu fandím. Eric Prydz na desetkrát odložené sklepní párty Death Grips. (4)

karl: Clipping jsou typická kapela, kterou bych teoreticky měl milovat, ale když na to dojde, tak si radši po sto desátý pustím nějakou mixtape Futurea. Hip hop není vysoká škola, tohle je moc snaživý a moc chytrý. (3)

blueskin: Liam Hewlett remixuje dvojici Dan Le Sac vs. Scroobius Pip? Baví mě ten vtípek s tím, že má jít o lyrics video, přitom je na tom monitoru houby vidět. Jinak jde o takovou lákavou jednohubku, kterou se na večírku s chutí cpete, doma si na ni ale stěží vzpomenete. (3)

jakub: „Drink all night, sleep all day“ by ke mě mluvilo víc, ale stejně je to na mě nějaký až moc moc entuziastický. Podobně jsem se cejtil, když sem tuhle u Hrocha poslouchal sled myšlenek nějakýho devatenáctiletýho klučiny. Co vlastně přijde po generaci Z? (3)

3) Metronome Blues: Lonely Sun


karl: Jako papiňák, ve kterým to bublá, ale nikdy to nevybouchne. Běhá mi z toho mráz po zádech. (4)

blueskin: Další případ ze složky „to snad ani nemůže být česká kapela“, která se poslední dobou utěšeně rozrůstá. February, Places, Metronome Blues… To jsou všechno kapely, které bych bez sebemenších obav pustil lidem ze zahraničí jako ukázku toho, co u nás vzniká. Ještě nedávno přitom bývalo mnohem, mnohem hůř! (4)

maxim: Když se zbavím postkocovinových představ o tom, jak Homme podává u snídaně froté ručník Bowiemu, což umím velmi dobře, jsem profesionál a lhář, je to sexy jako blázen, skvělý klip. Nikdy bych neřekl, že mě Metronome Blues budou bavit víc než Gerda Blank. (4)

lenka m: V podstatě platí, že když si pustím anonymní video na youtube a poznám, že jde o českou kapelu, i když všechno bude anglicky a cool, bude něco špatně. Těžko definovat, v čem je háček, ale nerušivá „mezinárodnost“ se podaří málokomu. Nevím, co je Metronome Blues, ale dobrý, pánové, palec hore. (4)

jakub: Ten Homme mě přivedl k tomu, že by se mi zamlouval jejich společnej koncert s Rest In Haste. A to není marná lichotka. (4)

4) Disclosure & Al Green: Feel Like I Do


blueskin: Vždycky mě bavily věci založené na nějakém výrazném samplu, takže proti tomuhle nemůžu říct ani popel. Celková produkce je možná až moc „hodná“, ze tří skladeb na EP Moog For Love jde ale tahle jednoznačně nejlepší. (3)

maxim: Trošku se obávám, že tohle by se mi v nácti líbilo stejně jako svého času Avalanches, i když tohle má o něco méně pater a patýrek, některé žvýkačky nevydrží moc dlouho. Kdo nemá rád Ala Greena, není Čech. (2)

jakub: Čechy Greenovi, Disclosure Rusům! (1)

lenka m: Až budu zase chtít vyjádřit, že je něco o ničem, stačí poslat odkaz. (1)

karl: Pojďme prosím všichni přestat předstírat, že Disclosure mají talent. Teď hned. Al Greena uškrceného v kabelech z vybrakovaného Moogu to už ale stejně nezachrání. (0)

5) Darkstar & Empress Of: Reformer


karl: That’s my jam! Západ slunce u moře, zmutovaný synťáky a holka, která zní jako kdyby si to měla každou chvíli hodit. Sakra, vypršelo mi už předplatný na Suicide Girls? (5)

maxim: Suicide Girls odebírám od té doby, co jsem na vejšce na pokoji našel holku, která byla tak v prdeli, jak jen mohla bejt holka na vejšce na mým pokoji. Jakože tohle nevymyslíte, vůbec jsem netušil, jak použít slovo a jak se pohnout, v životě jsem ji neviděl. Na tu oboustrannou bezradnost nikdy nezapomenu, na Darkstar & Empress Of velmi brzo. Bod za moře, samozřejmě. (1)

lenka m: Tahle skladba je prachsprostě geniální a už mi i došlo proč. Zaposlouchejte se hned do začátku a té jakoby zaseklé desky, která se zajíká a popotahuje. No a krásná slečna zpívá úplně stejně a zajíká se a zní, že vzduch spíš vtahuje, než vydechuje. Vůbec mi nevadí r’n’b kroucení v refrénu, ne, krása a se Suicide Girls teda nevidím žádné styčné body. Holky na tom webu spíš trpí nedostatkem osobnosti a tady slyším jen romantiku. Kdyby mi nenamokly sluchátka, válela bych se dekadentně v příboji a lkala nad životem. (5)

blueskin: Darkstar se od vydání debutu North vyvinuli v pozoruhodně enigmatickou alt-folkovou kapelu. Tohle mi zní ale jako velký krok zpátky do dob, kdy odpolednímu vysílání Radia 1 vládly trip-hopové kapely jako Sneaker Pimps nebo Mandalay. Empress Of už taky měla silnější momenty, než je tenhle rohypnol. (2)

jakub: A proč že na konci neudělala Virginii Woolfovou? (1)

Info

Martin Zoul - blueskin
Karel Veselý - karl
Jakub Peřina - jakub
Lenka Marie Čapková - lenka m
maxim horovic - maxim

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #97: „It's in the wind, whatever it is…“

Michal Pařízek 27.01.2023

Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.

Šejkr #96: New world wide?

Michal Pařízek 13.01.2023

Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2023

Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2023

Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2023

Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2023

Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2023

Redakční hlasování nejlepších nahrávek uplynulého roku začíná. Pátou příčku obsadil říční tulák a irští hochštapleři.

Šejkr #95: Zatím dobrý...

Michal Pařízek 30.12.2022

Sváteční dny jsou nějaké rychlejší, nemůžu si pomoct. Zakázal jsem si počítač, tak trochu i telefon, a stejně to pořádně nepomáhá...

Melting Pot emocí

Jiří Přivřel 24.12.2022

Nová jména v Mercury Lounge, bedekr po zdejších record stores, deska Fugazi a jazz v parku. Cestovka.

Fluidní moc nemoci a nemoc moci v pražském DOXu

Ivana Beranová 22.12.2022

Katalog (Ne)Moc vydaný ke stejnojmenné výstavě, je výborný doplňující materiál pro ty, kteří výstavu navštívili i pro ty, kteří to nezvládli a téma je zajímá.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace