Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 14.11.2023
Seattlesští Gravelroad rok za rokem pokračují v obrábění svého svérazného blues, které je říznuté grungem a psychedelií. Jejich koncertní aktivity – tedy ty na starém kontinentě – sice zbrzdila covidová pandemie, alba ale vydávají se železnou pravidelností dvou až tří let. Letošní Duty to Warn je už devátou položkou diskografie. Za dvě dekády slušný výkon.
Hudba vychází z principů North Mississippi Hill Country Blues, tj. hodně se zde pracuje s hypnotickou repetitivností a naléhavou valivostí. Zvuk je rozostřený, vokály jako by se nad proplétajícími se nafuzzovanými kytarami vznášely v mlžném oparu. A ať už jsou Gravelroad rockově svižnější, jako v Jailhouse Limp, nebo naopak až „zadoomaní“ jako v Oceans, pokaždé je to omamné a strhující. A to i v případě poněkud nečekaně uvolněné Traveler, která americkou čtveřici zavádí téměř do hájemství country.
Pod zvukem je už tradičně podepsán Jack Endino, muž, který stejnou péči věnoval deskám Nirvany, Soundgarden, Screaming Trees a vůbec celé seattleské hudební smetánce. Duty to Warn zní masivně i přijatelně zastřeně. Oproti až tísnivému Crooked Nation Blues (2020), které se s gustem trefovalo do trumpovské Ameriky, je Duty to Warn o něco lehčí. Ale pravda – jen o něco. Kostnatý hnát podávající přesýpací hodiny s rudým pískem, který cover nahrávky zdobí tentokrát, společně se songy jako World on Fire nebo Stormʹs Coming napovídá, že je to jen oddechový čas a na vesmírné výlety ze starších desek už mnoho prostoru nezbývá.
Postupem času se Gravelroad podařilo vytvořit svébytné pojetí těžkotonážního blues. Na Duty to Warn již nastolené dále prohlubují a přidávají nové prvky, ať už zmíněné country nebo vokál Taryn Dorsey hned na čtveřici skladeb. To podstatné, strhující groove, bluesový feeling a pomyslná váha celého materiálu, zůstává.
Gravelroad – Duty to Warn (Knick Knack Records, 2023)
web
živě: Blues Alive
16.–18. 11. 2023 Dům kultury, Šumperk
web festivalu
foto © Gravelroad
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.