Články / Recenze

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 17.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Převažující dojem z posledních tří desek amerických hard-blues-rockerů Gravelroad připomínal Black Sabbath na tripu po deltě řeky Mississippi. Bluesové základy se přirozeně snoubily s bahnitými riffy, ale i zasněností letu vnitřními vesmíry. Nové album Crooked Nation je jako facka, která z tohoto snění vytrhuje. A realita po probuzení prostě není hezká, zvláště do éry, v níž se odhaluje pokřivenost vlastního národa. A že Gravelroad vypovídají hlavně o americké realitě, je podružné.

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku. Nálada je nastolena, zvukově se blížíme punkové syrovině nahrávky The Bloody Scalp of Burt Merlin (2013). Dominuje přímočarý přístup (jen necelou minutu a půl dlouhá OC, postavená pouze na sekaných citoslovcích a variacích sloganu „Get your ass to the captain‘s table“), chmurná, až bezvýchodná atmosféra, kterou ve dvou skladbách zahušťuje skřípavý saxofon Kellieho Everetta.

Ona bezvýchodnost je patrná v jediném „space jamu“ Cosmic Flowers – ten jako by se nedokázal odlepit od země, odrazit se k bezstarostnému výletu časem a prostorem, natolik je zatížený ponurou realitou. Ani ty odpichovější songy jako Come Back Baby, Got Me Movin‘ či What‘s in the Name, které stojí na repetitivních, až hypnotických figurách bicích a proplétajících se kytarách, nenabízejí příliš důvodů k veselosti, o víceméně klasicky pojatém blues Got You On My Mind ani nemluvě…

Crooked Nation je doposud nejtemnější deskou seattleské kapely, tentokrát prach z cest zatraceně skřípe v zubech. Gravelroad ale nepolevují, a stále se, po své vlastní linii, sunou vpřed.

Info

Gravelroad - Crooked Nation (Knick Knack Records, 2019)
web skupiny

Gravelroad tour:
17.9. Stará Pekárna, Brno
18.9. Parník, Ostrava
19.9. Kulturní zařízení, Valašské Meziříčí
20.9. Club Art, Opava
21.9. Bounty Rock cafe, Olomouc
22.9. Klub Na Věčnost, Znojmo
23.9. Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Temná ladění chladná i uhrančivá (Dark Tunes from Czech and Slovak Caves Vol II)

Dantez 20.05.2021

Pokračování Dark Tunes from Czech and Slovak Caves vybírá hudební projekty napříč žánry, produkčním umem i skladatalskými ostruhami.

Leonard Cohen v novom šate (First Aid Kit)

Mimi Filova 17.05.2021

V kategórii „tribute“ albumov patrí medzi tie kvalitnejšie – sestry sú skutočnými connoisseurs Cohenovej tvorby, a je to poznať.

Vedle mne jste všichni jenom básníci (Topinka vs. Rimbaud)

Valentýna Žišková 14.05.2021

Kniha představuje pozoruhodný případ díky své opoře v dobových textech a dokumentech i explicitně osobnímu a emocionálnímu pohledu na Rimabaudovu osobu.

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace