redakce | Články / Sloupky/Blogy | 31.07.2018
„Ale jděte,“ řekl nám v rozhovoru František Štorm, když jsme začali skloňovat slova jako aura a kult. Ale co naplat – už i koncertně obrození Master's Hammer kultem jsou, jak o tom svědčí též vyjádření několika domácích i přespolních muzikantů.
Tomáš „Ivan“ Mládek – jedna z nejvýraznějších osobností české hardcorové scény, frontman Flowers for Whores, chodící encyklopedie scény a humoru. V současnosti napnul síly do nového labelu Pushteek Records, v kapele Repelent SS se věnuje zpěvu a plýtvání moukou.
Zásadních desek, který vás z vás vymodelují toho, kým budete po zbytek života, je relativně málo. Po čtyřech dekádách vám hudebně nezasadí ránu už zhola nic, pokud se nejedná o privátní seanci s Lisou Gerrard v první zóně Šumavského národního parku. Ritual od Master's Hammer je jednou z desek, která se mnou zůstane po celou existenci v království Demiurga.
Oproti desetitisícům fanoušků po celém světě, kteří vstřebávají genialitu Master's Hammer pouze hudebně, mám výhodu prožitku literárního díla, kdy bytost odhalující závoje světa, ocenila sarkasmus a plavbu proti proudu zaběhnutých satanistických klišé verši typu: „Dobře znám to místo, kam všichni stejně patříme, nevěřte prolhanejm držkám proroků. Bůh je teď náš sluha a Satan jak by smet – ty dva pacholci mně už dávno pijou krev. A smrt je konec jen pro někoho, zato my vám ještě ukážem, co to znamená, co to znamená – dívat se Mistrovi do tváře!“
Ano, jen pár desek ve spirále času mě nutí kupovat si stále dokola reedice jednoho díla – ať už první press na Monitoru nebo vymazlenou – ultimátní verzi na Osmose, až po Jihosound verzi, kterou Rust Cohle zmáčknul plechovku k prapočátkům a dokázal, že čas je jen iluze. Náhodou nebylo, že geniální release Vracejte konve na místo vyšel v době, kdy jsem navštívil výstavu génia Josefa Váchala a čelil tak dvojímu nárazu šumavské magie a záhy; coby neukočírovatelný nomád, potvrdil propojení s kapelou inkoustem v kůži veršem: „Kerosén v srdci, na duši vzdor …“
Viva poutníkům beze strachu, dílo Master’s Hammer budiž vaší mapou!
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.
Michal Pařízek 12.07.2024
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…
Veronika Havlová 07.07.2024
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.
Veronika Havlová 04.07.2024
Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…
Veronika Havlová 02.07.2024
Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Michal Pařízek 28.06.2024
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.
Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024
Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.