Jakob a kolektivní vědomí post-rocku

Pokud nepřijde Jakob k vám, musíte vy k Jakobovi nebo mu alespoň naproti. A do Varšavy je to přece jen blíž než na jeho rodný Nový Zéland. Jakob se Čechám, nevím proč, vyhnuli obloukem.

Vlakem tam a zpátky na otočku, do klubu Hydrozagadka, cihlové baráky ve dvoře, kde jsou tři hospody a hostel. Na dvoře palety k sezení, zaplněno. Perfektní místo, kde takové najdu u nás? Večírek uvádí domácí Moonglass, kapela sestavená z trosek polských post-rockáren, mimo jiné i ze slavnějších Tides of Nebula. Pedalboardy, samply, obří aparát, svítící mikrofon, emoflanelka, podholené vlasy. Výsledný zvuk připomíná Chinaski, kteří si právě koupili delay pedál. Kluci pravděpodobně usilují o zařazení na playlist Evropy 2, stačí jeden a půl songu a odcházím ven, kam je to bohužel taky slyšet. Už vím, proč je dnes post-rock sprosté slovo.

Otočka o 180 stupňů - trio Jakob. Startují vypalovačkou Pneumonic z jejich nejlepší desky Solace, které vévodí chrochtavá basa, kytara je klávesama a bicí navozují stav hypnózy. Rockové nástroje užité nerockově. Jde o trans, který nemá se škatulkou trance nic společného, ale pojmenovat to jinak nelze. Kytara v průběhu setu sílí, kytarista vrství plochy na sebe ve smyčkách, basa jde od vybrnkávání až k podlaze a bicí předou riffy v opakujících se patternech. Tělem a duší kapely je pomyslný čtvrtý nástroj kapely, Dynamika. Jakob projedou všemi obdobími, dostává se i na poslední album Sines, které funguje naživo stejně dobře jako skladby starší, byť deska už nic nového nepřinesla a je spíš zacyklena v objeveném. V poločase, při hitovce Malachite, poprvé zavírám oči. Už se nepotřebuju dívat na muzikanty, zrak ten rituál ruší. Je jedno, jestli stojím před pódiem, nebo na konci davu, vidět už není třeba a do konce setu se to nezmění. Dav kolem je unášen stejně.

Jakob definují post-rock. Jsou mu nejvěrnější kapelou, beze všech těch pidlikaček, přehnaných emo gest a důležitých vyznání. I když slovo post-rock vyslovuju posledních pár let s ostychem, po koncertě Jakob je jasné, že někteří se ho pořád statečně drží a mají proč. Pokud Jakob nepřijede k vám, musíte vy k Jakobovi. Ať to bude kdekoli.