Ještě že máte to blues (Keb’ Mo’)

Blues je většinou o temných stránkách života. O tom, jak nás každým dnem fackuje, staví do cesty překážky. Hrdinové se v něm budí bez bot ve škarpě, opuštění, bez perspektivy. Tolik v zásadě teorie, s tím, že z každého pravidla jsou výjimky. Třeba Keb’ Mo’. Jedenasedmdesátiletý bluesový písničkář se po šesti letech vrátil do prostoru Archa+ a společnost mu, stejně jako před lety, dělal rakouský souputník Ripoff Raskolnikov.

Změnilo se toho dost. Svět si prošel covidovou pandemií, války hoří ve všech koutech světa, po moci se sápou vůdci, kteří to nemají v hlavách úplně v pořádku, jistoty se drolí a společnost je rozhádaná tak, jak už dlouho nebyla. A když už je toho moc, zavíráme se do vlastních ulit. Naštěstí je tu hudba, jistota. A blues, blues coby medicína pro chmurné časy – obzvláště, když ji míchá natolik nezdolný optimista, jako je Kevin Moore, tedy Keb’ Mo’.

Syrovou, skeptickou část přinesl Ripoff Raskolnikov. „Nemám příliš optimistických songů,“ pronesl s dikcí životem ostříleného hudebníka a nabídl průřez nepřikrášlených skladeb, které kroužily mezi blues a dylanovským písničkářstvím. Solidní set zabral půl hodiny a na patře zůstávala pachuť pózy. Stejně jako posledně, ani letos jsem mu ty historky úplně nevěřil.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Keb’ Mo’, to bylo jiné kafe. Americký muzikant přivezl do Prahy hudbu ohlodanou na úplnou podstatu a jen s kytarou dokázal slušně zaplněný prostor naprosto přirozeně uhranout. Pokud někde působí rozezpívávání a roztleskávání publika jako povinná interakce, tady se vše dělo spontánně, jen na letmé pobídnutí muže v klobouku. „Je to váš večer, já nejsem podstatný,“ odsunul sám sebe z role hvězdy. „Mám tu docela hezký seznam písniček, které bych chtěl zahrát, ale pokud byste chtěli něco jiného, stačí říct,“ rozbil hranici mezi jevištěm a hledištěm.

Osamělý usměvavý muž s kytarou zpíval o prostých radostech života a o naději i o schopnosti se osudu vzepřít, což jej staví do protikladu k obvyklé stylové melancholii. Oklahoma, klasická houpavá Owe Me Better, aplaudovaný cover Billa Witherse Lean on Me, rozverná France, hitová Rita… pokud v těchto písních zazní smutek, nikdy nepřichází beznaděj. Naopak.