Modrovlasá Hilda britského autora Lukea Pearsona řádně zčeřila poněkud znuděné vody evropského komiksu této dekády.
Modrovlasá Hilda britského autora Lukea Pearsona řádně zčeřila poněkud znuděné vody evropského komiksu této dekády. Kombinace severské mytologie a britského suchého humoru okamžitě zaujala dětské i dospělé čtenáře. A zrodila se hvězda.
recenze knihy Hilda a pidilidi zde
Její popularity využil Netflix, který v roce 2018 vyprodukoval kreslený seriál, a v současnosti připravuje druhou sérii. Kromě toho dostala Hilda i čistě literární podobu, o níž se postaral Stephen Davies. Tento krok se může jevit jako ne příliš logický, ale svůj smysl má. Hildina dobrodružství jsou totiž vhodná i pro děti, které ještě neumí číst. A jelikož je komiks nevhodným formátem pro (pra)rodičovské předčítání, je krok ke klasické beletrii pochopitelný.
Jenže první kniha Hilda a pidilidi ukázala, že to nebude zase tak jednoduché. Otrocké přepsání komiksu do beletrie působí těžkopádně, nezáživně a příliš popisně. Davies se až příliš držel komiksové předlohy a bál se pustit z uzdy vlastní fantazii. Podle všeho si těchto slabin byli vědomí i tvůrci a redaktoři, protože druhý svazek Hilda a parádní slavnost přesně tyto neduhy smazává.
Po zničení domku na samotě v divočině se Hilda se svou mámou musí stěhovat do města Trolbergu. Tato změna na Hildu, která je zvyklá na volnost, každodenní kontakt s mýtickými bytostmi nebo divokou přírodu, tvrdě dopadá. Se svými spolužáky si příliš nerozumí a jejich městské chování vůči ostrůvkům přírody v husté zástavbě ji plní odporem. Avšak nebýt toho, nezažije své dosud největší dobrodružství. Když totiž místní děti házejí kameny na ptáky, trefí havrana, který sletí na zem. Hilda – věrná svým instiktům – začne o ptáka pečovat. Velkolepé dobrodružství začíná…
Kostra příběhu je převzatá z druhého svazku Hildiných komiksů (Hilda a ptačí slavnost). Ovšem tentokrát se Davies neomezil na takřka doslovný přepis komiksu, ale připustil z něj pouze nosné věci, které fungují i beletristicky. Přidal motivy sbližování Hildy se spolužáky a s městem, ve kterém začala žít. Výrazně ubral na popisnosti a soustředil se na příběh, aby fungoval zcela samostatně. Díky tomu je Hilda a parádní slavnost vynikající dobrodružná knížka vhodná pro všechny věkové hranice. Mrzí jen fakt, že k úplnému pochopení všech souvislostí musí člověk přelouskat i Hildu a pidilidi.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?