Pogo pro Kliniku (Kovadlina a spol.)
A tak se zase jednou sešli kluci a holky ze scény a uspořádali Koncert pro Kliniku spojený s dobročinnou dražbou.
Zvuk napnuté tětivy (Lenka Dusilová & Baromantika)
Očekávání byla vysoká a bylo třeba co nejdříve rozhodnout, jestli nejde jenom o hype.
Osvobozující smyčce Calm Season
Po něm už se na pódiu rozestavilo a rozesadilo dvanáct hudebníků s dirigentem, což znamenalo i příchod dvou hlavních aktérů..
Andy McKee: orchestr o jednom muži
Pravá ruka vyťukává se sebejistou silou rytmus na tělo kytary a levá ruka se ladně pohybuje po krku.
Do temných končin s trsátkem a imbusákem (Flash the Readies + Veena)
Šlápnutí na pedál, kopák vražený do bránice společně s basovým éčkem a šestnáctinové melodie končící až na konci krku.
Wolfmother: Kdo pohání živý stroj?
Frontman Andrew Stockdale není z těch, co by jen stáli a valili do publika své sedmdesátkové riffy, spoléhaje se na nesmrtelný sexappeal muže s kytarou.
Midi Lidi a balancování na hraně vtipu, trapnosti a kýče
Už po první písní Tak už se zachraň bylo jasné, že vystoupení bude jako vždy díky Markově vtipu balancovat na hraně trapnosti a kýče.
Černé košile – bílé sukně (Korben Dallas a hosté)
„A búšia, búšia a búšia…,” nastoupila s písní Pokušenia trojice mužů v černém. Byli to Korben Dallas.
Životem poučené... (Longital + Katarzia)
Když se na pódiu při písni Na horu a dolu zjevily vlčí hlavy, sál přikryl tajuplný mrak imaginace...
Punk má mozek i svaly (Parquet Courts)
Parquet Courts letos také vydali nové album, takže se těžiště koncertu plného punkové energie pohybovalo právě okolo něj.
Emancipator Ensemble: očistných 90 bpm
A to až do té míry, že se člověk chvílemi zaposlouchával jen do šlapající rytmiky a zbylé nástroje zůstávaly za zastřenou oponou.
Operators: vzájemná náklonnost
Synthpopová hravost tryskající ze studiových nahrávek je naživo ještě nakažlivější. Atmosféra zas uvolněnější a uvolněnější.
V zajetých kolejích (Billy Talent)
Affraid of Heights se vrací k punkovým melodiím. Nahrávku lze chápat jako vzkaz současné společnosti, Kowalewicz se v tomto ohledu vyjádřil jasně.
Křest bez křtu a vyplavený adrenalin (Metronome Blues a spol.)
Brněnská parta stylově ukotvená v noise rocku, si první křest, včetně polévání bohemkou, odbyla v Kabinetu Múz. Ten druhý proběhl v pražském Klubu FAMU.
Blízká setkání s Cessnou
Neformálnost definovala celý večer. Teátr Cessny a Munlyho naplňoval potemnělý humor. Poklekni a pozvedni pravici.
Skrillexův přímočarý útok
Na všechny se pařilo, beaty se lámaly a přeboostěné basy přitloukaly podrážky k polité podlaze. Skrillexova dominance ale byla evidentní...
Sum 41: vztyčený prostředníček jako zamlada
Zásadní otázkou pak bylo, jestli mají zasloužilí punk-rockeři ještě co nabídnout, nebo půjde jen o ždímání (zašlé?) slávy ze začátku milénia.
Places: na samý okraj temnoty
Debutové album Distant Edges vyšlo u X Production, produkoval ho Tomáš Neuwerth a na master putovalo do Británie. Urazilo dlouhou vzdálenost, stejně jako kapela.