Černé košile – bílé sukně (Korben Dallas a hosté)

Slovenští Korben Dallas jezdí do Česka poměrně často, naposledy zahráli v rámci projektu David Koller & Friends v Hluboké nad Vltavou a mihli se i na oslavě nedožitých 80. narozenin Václava Havala na Václavském náměstí. Do pražského Paláce Akropolis si pozvali nezvyklého hosta – dívčí sbor Cambiar la Músika, taktéž ze Slovenska.

Osmnáct pěvkyň s věnci ve vlasech, oděných do bílých sukní a červených a žlutých trik, dokázalo na třicet minut publikum plně zaujmout směsicí tradičních slovenských, ale i moldavských a indonéských melodií. Jejich originální značkou je kombinace ženskosti a neobvykle expresivních prvků, což se projevilo především v písní s energickou choreografii připomínající haku (maorský bojový tanec).

„A búšia, búšia a búšia…,” nastoupila s písní Pokušenia trojice mužů v černém. (Sboristky se mezitím rozpustily v publiku, aby sledovaly jejich koncert.) A kapela do nástrojů chvílemi opravdu bušila, např. v mezihře Bolo nebolo, div že neopadávala omítka. Stejně silný zážitek přinesl i cover Chci zas v tobě spát, v níž frontman Juraj Benetin předvedl celý svůj rozsah, nebo velkolepý Sen, zazpívaný s Anetou Langerovou. Mistrovství Korben Dallas se ale stejnou měrou projevilo v niternějších baladách, příkladem budiž láskyplně zazpívané skladby Ľahká či Otec, při nichž nejednomu fanouškovi přeběhl mráz po zádech a okouzlený výraz po tváři.

Ne vždy se sluší komentovat hudebníkovo vzezření. Avšak při pohledu na frontmanovy dva metry, silné paže a býčí šíji, které se s mohutným hlubokým hlasem spojují v působivý obraz něžného dřevorubce, se tomu člověk neubrání. Juraj Benetin navíc si získával sympatie svými glosami: „Tuto píseň jsme měli na setlistu dlouho jako druhý přídavek. Proto jsme ji taky víc jak rok a půl nehráli.“

Oproti studiových nahrávkám byly živé aranže chudší (pouze kytara, basa a bicí), tato nevýhoda byla ovšem bohatě kompenzována energií muzikantů a zesílením základního tria nástrojů. Vrcholem byla skladba Za sklom secvičená se sborem; kooperace poněkud okoukaná, na druhou stranu není tak časté, aby sboristky odzpívaly celou původně instrumentální předehru a figurovaly nejen jako melodický, ale i rytmický element.