Osvobozující smyčce Calm Season

Jsou tomu téměř přesně dva roky, co indiefolkové duo Calm Season pokřtilo v pražském Paláci Akropolis své druhé album pojmenované Symboly. Od té doby se v jejich diskografii neobjevil žádný nový potomek, zato přišel nápad na oživení stávajícího materiálu a uspořádání speciálního koncertu s komorním orchestrem.

Předskokan Maok, který svou tvorbu nazývá „hudbou z jiných sfér“, s kytarou a samply předvedl vskutku spirituální show. Meditační harmonie a převážně neartikulovaný zpěv, místy přecházející do lyrizované slovenštiny, mohly člověka uvést do vytržení - pokud po něm zatoužil. Nicméně nezaujatého posluchače neosobní a těžko uchopitelné písně spíše nudily a bosonohý zpěvák nebyl tou nejlepší volbou pro rozehřátí první stovky návštěvníků nevytopené Akropole.

Po něm už se na pódiu rozestavilo a rozesadilo dvanáct hudebníků s dirigentem, což znamenalo i příchod dvou hlavních aktérů – zpívající violoncellistky Terezie Kovalové a kytaristy/zpěváka Adama Vopičky. Na úvod zazněla instrumentální skladba Symbol (přesněji její první část), postavená na rozvíjející se smyčcové melodii, v níž se orchestr zatím teprve nadechoval a většina prostoru byla ponechána Kovalové. V navazující Make Them Happen se dostal ke slovu i Vopička.

Následoval mix většiny písní z obou alb, takže se střídala čeština s angličtinou. Při třetí skladbě se chvíli zdálo, že frontman bude mít problém sejít se s orchestrem, nicméně skladba si nakonec sedla a zbytek večera dal na drobné zaškobrtnutí bohatě zapomenout. Nové aranže, vytvořené dirigentem Petrem Horou pouze pro dvě vystoupení v Praze a Brně, respektovaly náladu studiových nahrávek a citlivě je rozvíjely. Silent Night tak dosahovala opojného forte, kdežto Jemná si zachovala své (jemné) piano.

Jak vyšlo najevo při představování ansámblu, na basklarinet hrála Pavla Kovalová, maminka Terezie Kovalové, což Vopička komentoval slovy: „Mami, nezlob se, že nejsi s námi na pódiu, ale neumíš hrát na žádný nástroj.“ Ilustrace toho, jak uvolněná a možná až rodinná atmosféra v Akropoli panovala. Přátelské špičkování dvojice vyvolávalo v obecenstvu smích, náladové písně zase optimistickou melancholii, což Calm Season přesně zamýšleli.

Osvobozující smyčce otevřely černou díru, která pozřela veškerou předvánoční depresi.