Zvuk napnuté tětivy (Lenka Dusilová & Baromantika)

Lenka Dusilová je na výsluní popularity už dvě desítky let a do povědomí širšího posluchačstva, stejně jako do éteru mainstreamových rádií, se nejvíce dostala songem Pro tebe. Přesto zůstává ikonou spíše alternativněji laděného publika a v současné době se věnuje především projektu Baromantika, s nímž od roku 2011 natočila dvě oceňovaná alba Baromantika a V hodině smrti. Pro závěrečný koncert roku si vybrala hlavní město a Palác Akropolis.

Uskupení vystoupilo ve své obvyklé sestavě: Beata Hlavenková a Viliam Béreš na klávesy, Patrick Karpentski na elektrickou a basovou kytaru a Martin Novák na bicí. Lenka Dusilová vše zastřešila zpěvem, kytarou a „loopováním“. S jejím příchodem se obecenstvo dostalo do soustředěného transu, neboť očekávání byla díky pochvalných recenzím a doporučení přátel velmi vysoká a bylo třeba co nejdříve rozhodnout, jestli nejde jenom o hype. Než došlo na vymetání pavučin s třetí písní Tětiva, každý už asi tušil odpověď, představení však bylo teprve na začátku...

Jedna za druhou přicházely různé nálady. Častokrát se rozezněly "jinosférické" až kmenové popěvky, když zpěvačka vytvářela vokální smyčky – Wspomnienie a Indiánky; opakoval se přechod z niterna do epična – Baromantická a Valerie; někdy se nešlo ubránit dojetí, některé písně jako Ptáci nebo Dvanáctá byly naopak radostným uvolněním všeobjímající lásky (což je při podobnosti Dvánácté s Crystal Fighters nasnadě). Překvapivě zazněla i zmíněná Pro tebe, provedená v alternativně pop-rockové aranži, ovšem ve společnosti baromantických skladeb působila jako chudá sestřenice, na níž se do pěti minut zapomnělo. Jinak písně navozovaly dokonale přiléhavou atmosféru; a ačkoliv je pro Dusilovou typický poněkud introvertní projev, nepřekážel a nezabraňoval projít skladbami s ní a vychutnat si výjimečný pěvecký výkon.

Baromantika je ovlivněna mnoha styly: indie se proplétá s dubstepovými beaty, tu a tam se vynoří freejazzový part, který sklouzne až k filmové hudbě, aby se vrátil k popovému východisku. Souhra pěti umělců je dechberoucí ukázkou strojové preciznosti a odvážného skladatelství, kde experiment nachází porozumění s letitou zkušeností. Vtažení posluchače je zaručené.